Článek
Ve vládních úřadech se dlouho neobjevil návrh, který v sobě nese tak velký dopad na výdaje všech občanů. Zrychlené projednávání zákona, který má usnadnit financování nového jaderného bloku v Dukovanech, se přesto rozeběhlo celkem potichu.
Takzvaný bezemisní zákon počítá do budoucna s garantovanými výkupními cenami za elektřinu ze strany státu. Zjednodušeně: pokud budou nové reaktory vyrábět elektřinu za vyšší ceny, než bude dostupná na trhu, rozdíl doplatí spotřebitelé ve vyšších tarifech.
O co nejhladší a nejrychlejší projednání zákona usiluje jeho předkladatel, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Ačkoli jde o jeden z nejdůležitějších předpisů nynější vlády, Havlíček prosadil, že do jeho podoby mohou před schválením na vládě mluvit pouze čtyři ministerstva – financí, spravedlnosti, životního prostředí a zahraničí. A jako páté vedení Úřadu vlády.
Z připomínkového řízení tak vypadlo množství dalších institucí, například kraje nebo podnikatelské svazy, které se běžně k navrhovaným zákonům v této fázi vyjadřují.
Současně si Havlíček vydobyl, že se připomínkové řízení k zákonu zkrátí ze standardních dvaceti na 13 dnů, konkrétně do 4. června. Obojí mu umožnil souhlas od šéfky Legislativní rady vlády, ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Původně chtěl Havlíček na projednávání dokonce jen 10 dnů.
Podobně ministr také chce, aby zákon po vládě prošel rychle i parlamentem. Navrhuje, aby na schválení v Poslanecké sněmovně stačilo jedno kolo projednávání namísto standardních tří „čtení“.
Patrně jediným hráčem, který může v současné fázi do podoby zákona mluvit a zároveň nesouhlasí se spěšným tempem jeho finální přípravy, je ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD.
„Jde o materiál, který by měl projít řádným meziresortním připomínkovým řízením. Uvítali bychom standardní lhůtu. Chápu, že jsme v mimořádné situaci, ale neměli bychom ji využívat tam, kde to není nutné,“ uvedl Petříček pro Seznam Zprávy.
Petříčkova role v přípravě nového jádra není zástupná. Šéf diplomacie má v kompetenci „zahraničně-bezpečnostní rozměr“ tohoto navýsost strategického projektu. Nejde jen o fakt, že při stavbě nového bloku půjde o částky v řádu stovek miliard korun. Jednotliví uchazeči jsou provázáni se státem. S dodávkou technologií je tak spojen i velký politický zájem dotyčných vlád, v tomto případě například Ruska.
Zároveň platí, že pro navrhovaný model garantovaných cen elektřiny musí Česko dojednat souhlas v Evropské unii.
Celá „operace jádro“ začala nabírat na obrátkách ještě během nouzového stavu. O přípravách stavby nových jaderných zdrojů vláda jednala už 27. dubna, žádost o omezení připomínek k bezemisnímu zákonu poslal Havlíček 7. května. Už předtím Babišova vláda odsouhlasila také návrh na osekání podpory pro fotovoltaické elektrárny a utajené bezpečnostní podmínky pro dostavbu bloků.
Havlíček se k současnému spěchu s přípravou tendru zatím podrobněji nevyjádřil. Z dubnového vládního harmonogramu je však zřejmé, že po dlouhých letech a měsících diskusí už vládu hodně začíná tlačit čas, aby s přípravami pohnula a nový blok mohl navázat na staré reaktory v Dukovanech. Nový dukovanský blok má být v provozu od roku 2036.
Model garantované ceny za elektřinu Havlíček popsal už dříve. „Stát bude za předem definovaných podmínek odkupovat elektřinu od společnosti ČEZ, respektive od společnosti, která bude provozovatelem toho jaderného bloku. S tím, že cena bude stanovena podle oprávněných nákladů na investici, podle přiměřeného zisku, který se v rámci vyjednávání nastaví. Stát bude poté umisťovat tu elektřinu na trh – na burzu,“ řekl ministr na konci dubna.
Vedení ČEZ zdůrazňuje, že spotřebitelé mohou na navrhované garanci cen i vydělat a platit méně . A to v případě, že ceny silové elektřiny na trhu budou vyšší než výkupní cena z jádra. „Pokud se podíváme do historie, ceny energií celosvětově neustále rostou, s drobnými časovými výkyvy, a ani do budoucna nelze očekávat obrat,“ argumentoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Podle některých menšinových akcionářů ČEZ však takové předpoklady vůbec nemusí vyjít. „Cestou je zvýšení ceny a využití výnosů z emisní povolenky, vláda však zvolila v EU neprůchodnou cestu dotace výroby z distribuce elektřiny,“ zdůraznil Jan Palaščák, který také podniká v energetice. Podle něj špatně připravený projekt vyznívá tak, že má být ve vhodnou chvíli zastaven.
