Článek
Babiš dnes uvedl, že není jasné, jestli se ministr nemocný covidem-19 zúčastní v pondělí videokonferenčního zasedání kabinetu. „Pokud by nebyl schopen, muselo by se to posunout,“ uvedl.
Doplnil, že kvůli Metnarově onemocnění musel zrušit pondělní návštěvu u 4. brigády rychlého nasazení v Žatci, kam se chtěl vydat s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou.
Deset miliard v návrhu rozpočtu na tento rok poslanci v prosinci převedli z armádních nákupů do rozpočtové rezervy, armáda tak může nakládat se 75 miliardami. Poslanci přesunem vyhověli požadavku komunistů, kteří tím podmiňovali svou podporu státnímu rozpočtu. Podle armády může být ohrožena její modernizace.
Zástupci vlády po schválení státního rozpočtu oznámili, že peníze na začátku ledna obraně vrátí. Stát se tak mělo hned na prvním zasedání 4. ledna. Babiš později řekl, že vláda s navrácením peněz do armádního rozpočtu i nadále počítá, stane se tak až později v lednu. Kabinet od začátku ledna jednal na třech řádných a třech mimořádných schůzích, materiál ale dosud projednán nebyl.
Podle předsedy komunistů Vojtěcha Filipa armáda své úkoly plní, a to zejména ve vztahu k epidemii koronaviru, a vláda by neměla porušovat dohody. Ve čtvrtek přitom budou komunisté hodnotit s ANO naplňování takzvané toleranční dohody, na jejímž základě KSČM menšinový kabinet podporuje.
Metnar v minulosti opakovaně řekl, že pokud by se začalo na armádě šetřit, podal by demisi. Serveru Seznam Zprávy v pátek napsal, že veškerá jeho předchozí vyjádření platí. O tom, zda vláda v pondělí materiál projedná, nechtěl spekulovat.
Mluvčí Ministerstva obrany Jan Pejšek ČTK v pátek řekl, že úřad má materiál připravený. Pokud by ho vláda odsouhlasila, ministerstvo by do dvou dnů předložilo Ministerstvu financí rozpočtové opatření. Úřad by pak měl maximálně měsíc na jeho schválení.
„Pokud se tak stane a rozpočet Ministerstva obrany bude činit v říjnu jednomyslně vládou schválených 85,4 miliardy korun, bude možné pokračovat v modernizaci naší armády podle plánů,“ uvedl mluvčí. Kdyby armáda o peníze přišla, muselo by podle Pejška ministerstvo přeplánovat výdaje. Pokud by se peníze do rozpočtu na obranu nevrátily, byl by ohrožen slib vlády vydávat letos na obranu 1,4 procenta HDP, loni to bylo asi 1,3 procenta HDP. Nereálné by také bylo dosáhnout v roce 2024 dvouprocentních výdajů na obranu, jak se ČR opakovaně zavázala NATO.
