Článek
Vláda se na pondělním jednání nedohodla na tom, jak by se měla od ledna příštího roku zvýšit minimální mzda. Zatím se se zástupci tripartity neshodnou na finální podobě. Návrhů je totiž hned několik.
„Zatím jsme o tom nejednali, protože na tom zatím není shoda,“ řekl novinářům na tiskové konferenci po jednání vlády vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Jasno by podle něj mělo být do poloviny listopadu.
Zatímco zaměstnavatelé by nejraději nezvyšovali vůbec, zástupci hnutí ANO by byli pro zvýšení o maximálně 400 korun, odbory o 1400 korun a ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) hovoří o 900 až o 1800 korunách k současné minimální mzdě, která činí 14 600 korun.
„Současná situace se zásadně neliší od každoroční situace za posledních 30 let. Děje se to jak přes kopírák každý rok,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČKMOS) Josef Středula.
Zaměstnavatelé se letos odvolávají na krizi způsobenou pandemií onemocnění covid-19, které zahýbalo celosvětovou ekonomikou. „Pro nás je v krizové situaci zvyšování mzdy kritické,“ tvrdil po zasedání tripartity v minulém týdnu prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
„Je jasné, že ekonomika poklesne a celá řada zaměstnavatelů bude bojovat o přežití. Chápeme tlak zaměstnanců na zvýšení mzdy, ale zároveň chceme zachránit české podnikání,“ dodal k tomu Havlíček.
Odboráři však s touto argumentací nesouhlasí. „Ekonomický propad je způsobený covidem, ne nějakými problémy v ekonomice. Navíc Ministerstvo financí v poslední zveřejněné prognóze do dalších let předpokládá hospodářský růst, ne hospodářský propad,“ vysvětluje Středula, podle nějž bude mít Česko od prvního ledna příštího roku nejnižší minimální mzdu z okolních států. „Bude nižší i než na Slovensku a Polsku,“ upozorňuje. „Pandemie není obyčejná hospodářská krize a nesmí nás vykolejit směrem k levným montovnám Evropy,“ doplňuje ho ministryně Maláčová.
V jaké pozici je česká min.mzda k průměru nebo mediánu ve srovnání s dalšími zeměmi, kde je určena na národní úrovni? Opět jedna z nejhorších. Mnohem horší než v Polsku nebo na Slovensku @AndrejBabis @JMalacova @jhamacek @alenaschillerov https://t.co/sw3qu9rsUE via @socialeurope pic.twitter.com/fTtvBcFSq9
— Josef Stredula (@JStredula) November 9, 2020
Podle Maláčové je česká minimální mzda opravdu minimální. „To se musí změnit, nebo nám nadobro ujede vlak,“ uvedla k návrhu svého ministerstva, který poslala do meziresortního jednání. Podle Středuly je navyšování minimální mzdy i tlakem na vyšší produktivitu.
Zákonem je minimální mzda stanovena ve 21 z 27 států Evropské unie. V ostatních státech je regulace minimálních mezd stanovena závazností kolektivního vyjednávání. Minimální mzda v České republice k 1. lednu 2020 podle databáze Eurostatu činí 575 eur, což je šestá nejnižší úroveň ze sledovaných zemí. To uvádí ministerstvo v důvodové zprávě.
Zvýšení minimální mzdy podle čtvrté varianty, tedy o 1800 korun, by se podle resortu mělo pozitivně projevit také ve vyšších příjmech systémů sociálního a zdravotního pojištění. „Předpokládaný nárůst příjmů sociálního pojištění od zaměstnavatelů i zaměstnanců by mohl činit zhruba 1,3 miliardy za rok. Příjmy ze zdravotního pojištění by se mohly zvýšit o zhruba 559 milionů za rok,“ stojí v dokumentu MPSV.
Vláda chce minimální mzdu projednat také až poté, co Poslanecká sněmovna v tomto týdnu projedná zrušení superhrubé mzdy – ani zde ale vládní shoda nepanuje a je otázkou, zda projde návrh na stanovení sazby daně z hrubé mzdy na 15, či 19 procent.
