První jednání vlády: na D1 u Humpolce se v únoru bude jezdit 130 kilometrů v hodině a ANO zablokovalo zvyšování minima

Problematický úsek dálnice D1 na Vysočině by měl být v polovině února připraven na provoz při 130kilometrové rychlosti. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Kroupa. D1 u Humpolce je od víkendu plně průjezdná v obou pruzích. Úsek byl předtím zúžený kvůli opravám, které nabraly velké zpoždění. Dopravní omezení v kombinaci se sněžením v polovině prosince způsobila opakovaně kolaps provozu. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) kvůli tomu sklidil kritiku.

Po opětovném rozšíření zúženého úseku bude podle Kroupy ještě nutné opravit kaverny a povrch dálnice, aby se dal úsek plnohodnotně využívat. „Zhotovitel by měl v příštím týdnu nastoupit. Podepisujeme smlouvu s vítězným uchazečem, který bude sanovat kaverny. Bude nastupovat do těch míst, kde jsme odstraňovali svodidla, a dál,“ řekl Kroupa. „Výsledkem by mělo být, že v polovině února bude celá stavba dálnice připravena na 130kilometrovou rychlost,“ doplnil.

Dálnice byla zúžená kvůli opravě mezi 90. kilometrem u Humpolce a 104. kilometrem u Větrného Jeníkova. Úsek mezi 90. a 94. kilometrem byl součástí modernizace dálnice mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem, práce na něm ale zatím vůbec nezačaly. Zakázku na modernizaci za 1,75 miliardy korun dostalo sdružení, jež tvořily česká firma Geosan Group, italská Toto Costruzioni Generali a kazašská SP Sine Midas Stroy. Spolupráce mezi ŘSD a sdružením na konci loňského roku skončila.

„Hledáme teď možnost, abychom mohli tu dálnici rychle předat jinému zhotoviteli a využít pro to přímé zadání. Konzultujeme tuto metodu s ÚOHS (Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže), abychom neudělali chybu a předešli tomu, že se dálnice bude opětně soutěžit,“ uvedl na tiskové konferenci Ťok.

Premiér Andrej Babiš dnes uvedl, že chce každý měsíc informovat veřejnost o postupu ve výstavbě dálnic. Zároveň se zastal ministra dopravy Dana Ťoka, pouze mu vytkl, že neprezentuje výsledky své práce. „Když dělá dobrou práci, a on dělá dobrou práci, tak to musí dát na vědomí. Jde o to abychom to komunikovali,“ uvedl Babiš.

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš jednal ještě před polednem s ministrem dopravy Danem Ťokem (za ANO) o situaci na komplikovaném úseku dálnice D1 na Vysočině. O personálních otázkách se podle mluvčího ministerstva Jakuba Stadlera nebavili. Premiér v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce Ťoka ve spojitosti s vedením ministerstva a stavbou dálnic obhajoval, vytýkal mu pouze to, že nezvládl komunikaci s veřejností o problémech na dálnici D1.

Sociální demokraté ve vládě zvýšení životního minima o 380 korun neprosadili. Návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) kabinet zamítl. Podle návrhu měla nejnižší uznaná částka pro život, která se využívá pro stanovení dávek, alimentů či nezabavitelného minima při exekuci, vzrůst po sedmi letech o 11 procent. Pro samotného dospělého se měla zvednout o 380 korun na 3 790 korun. Proti je ministerstvo financí, plánuje však revizi sociálních dávek a spotřebního koše, podle které by se mělo minimum výhledově změnit. Po jednání to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Záměr přidat k životnímu minimu 380 korun od ledna neuspěl už na předvánočním zasedání vlády. Plán zvednout životní a existenční minimum ohlásila Maláčová loni v létě krátce po svém nástupu do funkce. Částka se upravovala naposledy v lednu 2012. Pro samotného dospělého od té doby činí 3 410 korun, pro dospělé a děti v rodině je nižší a pohybuje se od 1 740 do 3 140 korun. Existenční minimum je 2 200 korun.

Koncem listopadu projednávala záměr koaliční rada. Na navýšení se ale nedohodla. Schillerová pak uvedla, že se zvednutí minima nebrání, ale až od ledna 2020. Dnes zopakovala, že je nutné nejdřív přehodnotit spotřební koš, podle něhož se minimální částka určuje a který se stanovil před 28 lety.

Výdaje na dávky by se podle podkladů k nařízení měly po růstu minima za rok zvednout o 454 milionů korun. Maláčová sumu nechtěla ze státního rozpočtu, stačit měly finance z pokladny ministerstva práce.

Ministerstvo financí považuje zvyšování dávek a rozšiřování okruhu jejich příjemců za nežádoucí a nevhodně načasované, mohlo by podle něj snížit motivaci k práci. Zvednutí částek by navíc podle financí znamenalo další zátěž pro úřady práce.

Podle Maláčové by zvýšení sumy pomohlo hlavně lidem, kteří si nemohou vydělávat, tedy dětem, seniorům či postiženým. Ulevilo by také dlužníkům v exekucích. Podle životního minima se stanovuje nezabavitelná částka, která při splácení musí zůstat.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů o dávky a zjišťuje se, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné se vyplácí rodinám s příjmem pod 2,7násobek minima. Nejnižší částka pro život určuje také podporu azylantů a cizinců, kteří mají v Česku dočasnou ochranu. Roli hraje rovněž u případného osvobození od poplatků za televizi a rozhlas.

Vládním zmocněncem pro jadernou energetiku se od února stane Jaroslav Míl, který byl v minulosti mimo jiné šéfem elektrárenské společnosti ČEZ a v poslední době působil jako poradce premiéra Andreje Babiše (ANO) pro energetiku. Do funkce ho dnes jmenovala vláda, uvedl na tiskové konferenci Babiš. Dosud byl vládním zmocněncem Ján Štuller.

Kabinet podle Babiše rovněž pověřil nového zmocněnce změnou statutu stálého výboru pro jadernou energetiku tak, že předsedou výboru bude premiér a místopředsedou bude ministryně průmyslu a obchodu. „A chceme nabídnout místa i pro opozici, předpokládám všech parlamentních stran a hnutí,“ uvedl Babiš.

Problematika jaderné energetiky se v uplynulých měsících stala jedním z hlavních témat, především v souvislosti s možnou dostavbou jaderných bloků. Premiér Babiš i ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) v říjnu připustili, že česká vláda může rozhodnutí o případné stavbě nového jaderného zdroje odložit. Možností je podle nich prodloužení životnosti jaderné elektrárny Dukovany. Babiš na konci října uvedl, že její současná životnost by se mohla prodloužit o deset let. Náklady by byly 20 miliard korun, nový jaderný blok by stál zhruba 200 miliard korun, dodal.

V listopadu premiér zprávu o prodloužení provozu elektrárny a odkladu výstavby označil za nesmysl vytržený z kontextu. Stavbu nového bloku Dukovan by podle něj měla zajistit dceřiná firma ČEZ. Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí, uvedl.

Na programu jednání byla i novela zákona o ochraně spotřebitele, novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, novela zákonů o zemědělství a o Státním zemědělském intervenčním fondu, novela školského zákona a zákona o poskytování dotací soukromým školám a školským zařízením, novela zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, informace o naplňování programů k omezení následků sucha a nedostatku vody v ČR, návrhy k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v ČR z pohledu právních předpisů na ochranu životního prostředí a odvolání a jmenování členů orgánů zdravotních pojišťoven.