Vláda chtěla digitální Česko. V rozpočtu na něj ale chybí peníze

Nechat si poslat výpis z registru řidičů nebo elektronický recept. Možné to je. Díky elektronické identitě a Portálu občana. Ministerstvo vnitra ho spustilo loni v červenci a lidé v něm mohou využívat kolem stovky služeb.

K přihlášení je nutný občanský průkaz s čipem, případně Mobilní klíč a datová schránka. Cílem je uvést v život heslo, které politici opakují už nejmíň desetiletí: Aby obíhala data, ne lidé.

Na digitalizaci potřebuje Ministerstvo vnitra peníze. Janu Hamáčkovi (ČSSD) se už od šéfky státní kasy Aleny Schillerové (za ANO) podařilo získat asi 300 milionů korun, pořád to ale na provoz a modernizaci systémů nestačí. Spolu s vládním zmocněncem pro IT Vladimírem Dzurillou ho ještě čeká boj o další stovky milionů.

„Musíme ty současné systémy průběžně modernizovat a zajistit, aby naše projekty, které jsou úspěšné, třeba e-občanka nebo Portál občana, byly taky hardwarově a softwarově na výši,” popsal Seznamu Hamáček, kam chce peníze směřovat. „Současně jsme se zavázali, že budeme více agendy převádět do digitálního světa. Když nebudou peníze, tak se ty projekty prostě zastaví,” dodal ministr vnitra.

Schillerová sama digitalizaci připomíná jako aboslutní prioritu vlády. To, že v původním návrhu rozpočtu na ni nebyla ani koruna, Schillerová hájí. Kolegové jí prý nedodali podklady. „Chci vidět technický stav, kolik se utratí v roce 2020, 2021, aby nám to nepadalo do spotřebovaných výdajů,” zdůvodňovala pro Seznam Schillerová.

Problémem digitalizace je to, že každý resort si v současnosti vytváří vlastní systémy.

„Náklady, které ministerstva chtějí na provoz stávajících softwarů třeba z 90. let, jsou vysoké. Pokud se tam neinvestuje, je to jako bychom kupovali auta vyrobená v devadesátých letech za dnešní ceny. Zaspali jsme o dvacet let za vývojem západní, ale i východní Evropy,” dodává předseda Pirátů Ivan Bartoš, proč je pro něj elektronizace státní správy zásadní.

Je také spolupodepsaný pod návrhem zákona, který by úřady donutil mezi sebou sdílet údaje o občanech. Často je už stát totiž má.

„Některé agendy jsou v okýnkách úřadů zvládnuté dobře, ale přece není možné, aby si člověk musel brát půl dne dovolenou, aby oběhl tři úřady, když ty si data mohou sdílet,” dodal Bartoš.

Se státem dnes už online díky občance s čipem komunikuje asi 160 tisíc lidí. Tolik si jich do konce června aktivovalo přístupové kódy. Provoz Portálu veřejné správy, pod kterým funguje i Portál občana, stojí stát za rok 1 623 131,54 Kč bez DPH.