Článek
Peníze, které erár speciální sektorovou daní odčerpá, si pojišťovny ukládají na výplatu budoucích plnění. Jde tedy v podstatě o prostředky klientů. Česká asociace pojišťoven odhadla, že klient s průměrnou smlouvou životního pojištění (na 22 let s pojistným 800 Kč měsíčně) přijde kvůli zdanění rezerv o 3400 korun.
Vláda tvrdí, že chce jen upravit výši rezerv, které je možné si započítat jako daňový náklad. „Nejedná se o žádné nové zdanění, ale pouze o úpravu základu, ze kterého se tato daň má platit, a to na základě jasně daných objektivních podmínek, nikoliv na základě subjektivního rozhodnutí každé pojišťovny,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva financí Michal Žurovec.
Ministryně Alena Schillerová prohlásila, že rezervy pojišťoven jsou nadhodnocené, protože pojišťovna si je může tvořit plně dle své úvahy a tím odkládat zdanění svých zisků do budoucích let, kdežto jiné sektory takovou možnost nemají. Zákon podle ní jen napravuje pokřivené daňové prostředí. Pojistní matematici však protestují, že rezervy počítají na základě matematických modelů a vysoce odborných pravidel – rozhodně ne libovolně.
Experti: politický řez tam, kde to voliče nejmíň bolí
Nově budou daňově uznatelné nikoli celé technické rezervy, ale jen rozdíl mezi tzv. solventnostními technickými rezervami, stanovenými v souladu s evropskou právní úpravou zákonem o pojišťovnictví, a účetními rezervami.
Podle Evy Ducháčkové a Jaroslava Daňhela z katedry bankovnictví a pojišťovnictví Vysoké školy ekonomické (VŠE) jde o politický krok bez akceptování věcných argumentů. Například Česká národní banka, která na pojistný trh dohlíží, navrhovala, aby se zdanění rozložilo do několika let, aby to pro pojišťovny nebyl takový šok a nemusely například rozprodávat majetek. „Snížily by se tím případné negativní dopady na pojišťovací sektor – zejména by se omezil tlak na zlikvidnění některých aktiv pojišťoven za účelem úhrady této daňové povinnosti,“ uvedla mluvčí centrální banky Markéta Fišerová.
Proti byly samozřejmě i pojišťovny. „Vláda si velmi populisticky řekla, kam si má pro peníze sáhnout, kde to nejméně bolí, aby splnila sliby voličům,“ komentoval návrh už dřív pro Seznam generální ředitel Kooperativy Martin Diviš. Podle něj se opatřením zeslabí finanční zdraví pojišťoven.
„V současné vývojové etapě zpomalování ekonomiky, a tedy i stále se snižující tvorby zdrojů na stále robustnější výdaje rozpočtu, je nutné zvýšit míru přerozdělovacích mechanismů. Politicky tak jde o to, nalézt subjekty, od kterých bude možné takové zdroje odčerpat, aniž to poškodí renomé u elektorátu vládních politiků. Volba padla na odvětví pojišťovnictví,“ napsali profesoři VŠE v komentáři na serveru Opojisteni.cz. Ducháčková s Daňhelem dokonce tvrdí, že tento podle nich nesystémový zásah do pojistného trhu může zpomalit nebo dokonce zvrátit jeho růst.
Jak v rozhovoru pro Seznam uvedl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký, zdanění na pojišťovny bude mít jen jednorázový vliv, stabilitu pojistného trhu to podle něj neohrozí.
Poslankyně STAN Věra Kovářová předložila při projednávání předlohy pozměňovací návrh, aby se zdanění netýkalo rezerv na životní pojištění, tedy prostředků určených na výplatu životních pojistek. S ním na začátku října souhlasili i členové rozpočtového výboru Sněmovny. Ministerstvo financí ale zúžení pravidel pouze na neživotní pojištění nepodporuje. „Takový krok by byl proti smyslu úpravy a vytvořil by nerovné podmínky mezi jednotlivými pojišťovnami a zajišťovnami,“ uvedl Žurovec. Sněmovna to též zamítla.
Pojišťovny přišly s jiným řešením, kde by stát mohl získat nějaké peníze. Nabídly, že prostředky odpovídající čtyřem procentům rezerv na životní pojištění investují do dostupného bydlení a do výstavby infrastruktury pro sociální služby, jako jsou seniorské domovy a zařízení pro dlouhodobou péči.
