Blatný: V dubnu chceme očkovat sto tisíc lidí denně, i šedesátníky

Očkováno proti nemoci covid-19 už je nejméně pět ze 14 členů české vlády. Informovala o tom dnes večer Televize Seznam. Vedle premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), kteří dostali vakcínu mezi prvními, byli očkováni také ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) a ministři obrany Lubomír Metnar (za ANO) a zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Televize uvedla, že podle odpovědí dalších ministerstev a obou komor parlamentu zatím další političtí činitelé očkováni nebyli.

Toman dostal vakcínu na základě doporučení ošetřujícího lékaře s ohledem na svůj zdravotní stav, uvedl mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. „První dávka vakcíny mu byla aplikována na konci minulého týdne,“ dodal. Toman podle televize konkrétní důvody, proč byl očkován, odmítl uvést.

Metnar dostal minulý týden ve středu první dávku vakcíny Pfizer/BioNTech v pražské Ústřední vojenské nemocnici, sdělil televizi mluvčí Ministerstva obrany Jan Pejšek. „Důvodem je jeho plánovaná cesta za českými vojáky do zahraniční mise v rizikové oblasti,“ dodal.

Benešová byla naočkována jako člověk, kterému je přes 70 let.

Vláda dnes schválila návrh zákona o kompenzacích od zdravotních pojišťoven. Ministerstvo zdravotnictví může jako loni na jeho základě vydat vyhlášku, jak mají kompenzovat poskytovatelům náklady epidemie covidu-19. Pojišťovny mají výpadek nemocnicím a dalším poskytovatelům zdravotní péče kompenzovat nejpozději v ročním vyúčtování v létě 2022, řekl po jednání vlády ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). „Cílem je stanovit právní rámec na kompenzaci nákladů podobně jako v minulém roce,“ řekl ministr. Zdravotním pojišťovnám zákon ukládá, že mají povinnost poskytovatelům zdravotní péče náklady kompenzovat. „Není možné použít schválenou úhradovou vyhlášku,“ dodal ministr.

Ve Sněmovně zatím není shoda na pravidlech nového kurzarbeitu. Rozpory trvají hlavně mezi koaličními stranami. Řekla to ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Pokud se podle ní podaří dohodu najít, kurzarbeit do voleb bude. Jednání budou pokračovat. Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda původně plánovala zavedení kurzarbeitu od loňského listopadu. Nedokázala se ale na nastavení dlouho shodnout. Sněmovna od ní dostala novelu loni na podzim. Poslanci pak do normy navrhli desítky změn. Proti sobě stály i dva ucelenější koaliční návrhy - jeden připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí a podal poslanec ČSSD, druhý sepsaly poslankyně ANO a KSČM. Dolní komora mohla o kurzarbeitu hlasovat v polovině února, normu ale vrátila zpět k projednávání. Podle ministryně je nyní posun „v některých detailech“, jako je nárok na kurzarbeit. Maláčová uvedla, že by částky měly být pro všechny pracovníky stejné bez ohledu na důvod výpadku práce. „Nicméně základní rozpor stále trvá v části, jestli se má jednat o příspěvek v částečné zaměstnanosti nebo o náhradu mzdy. Říkám úplně otevřeně, že to je rozpor zejména na úrovni koaličních stran,“ řekla Maláčová. Podle ní budou jednání pokračovat.

Pražská hygienická stanice zřídila dočasně pozici ombudsmana trasování. Budou se na něj moci obracet lidé, kteří budou mít dotazy a stížnosti na práci hygieniků. Stanice si od toho slibuje, že ombudsman uvolní kapacity pracovníkům, kteří se věnují trasování. Zájemci, kteří budou chtít ombudsmana kontaktovat, mají psát na e-mail ombudsman.trasovani@praha.eu. „Na ombudsmana trasování se lidé mohou obracet s připomínkami, pokud v rámci trasování covid-19 pozitivních případů dojde k výskytu nějaké nejasnosti nebo problému, u kterých se ukáže jako potřebné jejich prověření či doplňující vysvětlení. Případné podněty od veřejnosti mohou přispět k dalšímu vylepšování kvality trasování,“ uvedla hygiena.

Antigenní testy bez čekání. Neziskovka v Brně zvládne odbavit až šest tisíc lidí denně. Žije ale v nejistotě. Plánuje týden dopředu, protože tvrdí, že u vlády nemá jistotu, zda ze dne na den nezmění testovací taktiku.

Obavy z finančních potíží má kvůli pandemii většina Čechů. Na 43 procent jich už přišlo o část svých příjmů a finanční problémy řeší většina domácností omezováním svých výdajů. Vyplývá to z výsledků průzkumu Poradny při finanční tísni a České spořitelny, který provedla během února agentura IPSOS na vzorku 1575 respondentů. Čtvrtině lidí pandemie podle průzkumu způsobila dokonce ztrátu 10 000 korun a více měsíčně. Nejvíce tento propad zasáhl Čechy ve věku 54 a více let. Opasky musí utahovat ale i mladší ročníky. Téměř polovina Čechů do 26 let přišla o pravidelný příjem do 5000 korun. Šest lidí z deseti své finanční potíže zatím řeší omezením vlastních výdajů nebo čerpáním rezervy. Jen každý pátý Čech řeší současné existenční problémy půjčkou, a to hlavně od příbuzných nebo známých. Naopak nejmenší zájem je o úvěry od nebankovních společností, uvádí průzkum. „Lidé jsou obezřetnější. Kvůli strachu o práci nebo obavám, že ztratí část příjmů, přistupují k půjčkám opatrněji. Pokud už se rozhodnou zadlužit, řeší tím spíše zásadní problémy: jak zaplatit jídlo, nájem, opraváře na rozbitou lednici. A ne relativně zbytné věci jako je nový telefon nebo dovolená, jako tomu bylo dříve,“ uvedl ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.

Pokud by vláda nařídila firmám častější povinné testování zaměstnanců, mohl by to být problém spíše v menších městech. Některé firmy posílají své zaměstnance na odběrová místa pro veřejnost. Ta jsou už dnes v menších městech zaplněná několik dní dopředu a volné termíny nabízejí až na příští týden. Naopak v krajských městech a v Praze zpravidla není problém rezervovat si test na následující dny. Na hranici svých kapacit jsou především odběrová místa v nemocnicích, některé soukromé laboratoře ještě kapacitu na rozšíření provozu mají. Plno až do konce příštího týdne je v nemocnicích v Prostějově či Rokycanech, nemocnice v Přerově nabízí termíny už jen v sobotu. Na poliklinice ve Frýdku-Místku měli dnes odpoledne až do konce března pouze čtyři termíny, v nemocnicích v Benešově a Břeclavi žádný. Nemocnice Strakonice, která testuje každý den i o víkendech, nabízela dnes odpoledne až do 28. března jen jeden volný termín. Nemocnice Tišnov v okrese Brno-venkov má volno až 24. března. Podobné je to u Nemocnice Vrchlabí. V Opočně, kde odběrové místo na místní poliklinice provozuje Oblastní nemocnice Náchod, mají volno až v úterý 23. března. Až na příští týden se mohou podle rezervačního systému objednat lidé na antigenní test v Krnově, v Šumperku či Třebíči.

Od začátku března byla v ČR přijata zatím nejpřísnější protiepidemická opatření za celý rok trvání epidemie covidu-19. Lidé musí nosit respirátory nebo podobně účinnou ochranu dýchacích cest vevnitř v budovách a venku v zastavěném území. Je také zakázaný pohyb mimo okres bydliště kromě cesty do práce, k lékaři či kromě dalších výjimek, na hranicích okresu to kontroluje policie a armáda. Při volnočasových aktivitách lidé nesmějí opouštět katastr své obce. Od začátku března také postupně nabíhá povinnost testovat pro firmy a úřady.

Detaily čtěte zde:

Vláda se dnes nedohodla na zvýšení krizového ošetřovného kvůli zavřeným školám. O zvednutí částky budou jednat poslanci ve Sněmovně. Po zasedání kabinetu to na Twitteru oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Navrhovala zvýšení částky ze 70 na 80 procent redukovaného výdělku. „Na vládě jsme se na ošetřovném nedohodli, diskuzi přesouváme do Sněmovny. Věřím, že poslanci napříč politickým spektrem rodiny s dětmi podpoří,“ uvedla ministryně. Na tiskové konferenci ČSSD předtím řekla, že pro zvýšení ošetřovného jsou ve Sněmovně všechny poslanecké kluby kromě vládního hnutí ANO.

„Očkování 100 tisíc denně je reálná a realizovatelná představa,“ řekl Blatný. „V průběhu tohoto týdne se očkování zvyšuje na hodnotu nad 40 tisíc denně. Není pravda, že by někde čekaly vakcíny, jsou tam proto, že pro každou je nějaký termín. To znamená obavy, které se objevily během víkendu, nejsou založené na pravdivých informacích. Další zvýšení přijde v dubnu. Stejně tak dochází ke zvyšování kapacity. Proočkovat 100 tisíc lidí denně v průběhu dubna je realizovatelné.“

Jak se v Česku mění tempo očkování:

Blatného předchůdce Roman Prymula dnes v Rádiu Z řekl, že uzávěra České republiky již nepovede ke zlepšení situace. Je podle něj potřeba analyzovat, kde jsou slabá místa. Lockdown prý nepřináší kýžený efekt. Blatný s ním nesouhlasí: „Čím si tedy vysvětlujeme to, že došlo k poklesu nárůstu? Z mého pohledu naopak opatření jsou efektivní tak, jak je dodržujeme. Pokud bychom je dodržovali ještě více, byla by ještě více efektivní a mohla by trvat kratší dobu. Je potřeba vyhodnocovat na úrovni jednotlivých krajů. Je vidět, že v krajích, které na tom byly dříve špatně – Karlovarský, Královéhradecký – dochází ke zlepšení situace a přesun na moravské regiony je díky opatřením pomalejší.“

Co říkají čísla:

„Už v současné době je možné očkovat chronicky nemocné osoby mladší 70 let, které mají vysoké riziko onemocnění. Postupně, a to předpokládáme v dubnu, budou dál snižovány věkové kategorie. Očkování lidí v kategorii 60 až 69 let předpokládáme od začátku dubna,“ řekl Blatný.

Zastaví Česko v reakci na kroky některých zemí Evropy očkování vakcínou AstraZeneca? „Informace, které jsou o této vakcíně z celého světa, zkoumají adekvátní lékové agentury, v Evropě EMA, kde její výbor by měl do konce týdne vydat stanovisko. Zatím opravdu nebyla prokázána příčinná souvislost stavů a nežádoucích účinků s podáním vakcíny. Některé země jsou na tom jako my a očkování nezastavují. Já po konzultaci se SÚKL k tomu nevidím důvod,“ řekl ministr zdravotnictví.

AstraZenecu aktuálně vysadilo i Německo:

Vakcíny firmy AstraZeneca přijde místo původních 200 tisíc v březnu asi 120 tisíc. „Tato vakcína je očkována zejména u praktických lékařů. Bude to znamenat změny v dodávkách pro praktické lékaře. Budeme to zítra diskutovat na Radě vlády pro zdravotní rizika. Není to výpadek, který by signifikantně ovlivnil očkovací strategii,“ dodal Blatný.

„Určité drobné změny budeme moci provést, podle vývoje další situace. A tady nechci záměrně říkat žádná data, nebylo by to zodpovědné. Už několikrát jsme zjistili, že vývoj epidemie není vhodné předpokládat na měsíce dopředu, jak vidíme v jiných zemích, kde dochází k výraznému zhoršení situace. Jedná se o biologický proces, který ovlivňujeme, ale nejsme schopni predikovat na měsíce dopředu. Z toho důvodu jsem opatrný,“ řekl Blatný k případnému uvolňování zákazů.

K prodloužení nouzového stavu a vývoji epidemie řekl ministr zdravotnictví Blatný, že by mělo jít o dobu 14 dnů, finální rozhodnutí teprve padne. „Nejstriktnější opatření na 3 týdny byla minimem, tak to bylo i od začátku komunikováno, celou dobu jsme říkali, že záleží, jak se bude situace vyvíjet. Nevyvíjí se úplně kriticky, ale ani ne nejoptimističtějším scénářem, jdeme zhruba střední cestou. Problém je neustále velký počet zranitelných obyvatel, denně 1500-2000 lidí seniorního věku, to znamená, že vždy po 10 dnech asi třetina končí v nemocnicích. Deset dnů půjde 500-600 lidí do nemocnic denně.“

Uzavření průmyslu o Velikonocích? „Tento návrh dnes nepadl. Jsme k tomu střízliví, protože je to třeba nejen navrhnout, ale vždy i zdokladovat, co by to fakticky znamenalo, dokážeme si to přepočítat z ekonomického pohledu. Říci si, že se byť na krátkou dobu zavře průmysl, znamená jedním dechem se musí říci, kdo by z toho byl vyjmut – potravinářské a zemědělské firmy, kritická infrastruktura. Museli bychom zachovat činnost klíčových dodavatelů a subdodavatelů. Je otázka, zda by ty dny přinesly epidemický efekt z hlediska mobility lidí, jestli by to přineslo to, co se od toho očekává,“ řekl Havlíček.