Článek
Dánský dodavatel větrných turbín Vestas oznámil za první tři čtvrtletí růst tržeb o 30 procent na v přepočtu 94,35 miliardy korun. Očekávání předčil přibližně o deset miliard. Zisk společnosti před zdaněním a úroky vyskočil o 55 procent na 10,9 miliardy korun. Investoři výsledky firmy ocenili a její akcie posílily o desetinu.
Zakázky na šest Temelínů
Jen pro letošní rok si energetické firmy objednaly od Vestasu vrtule s výkonem 13 GW, což představuje zhruba šest českých Temelínů. Výrobce navíc registruje další zakázky o objemu 4,7 GW.
Zatím se tedy dánské společnosti nebývale daří, byť také ona pociťuje dopady celních válek a změny ve financování zelené energie. Vlády ustupují od garantovaných výkupních cen a snaží se potřebné zdroje získat v aukcích. To pak tlačí na ziskovost výrobců i provozovatelů.
Mořské větrníky ovládnou svět, předpokládá studie
Podle zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by měl v nadcházejících desetiletích počet větrných elektráren na moři prudce růst a mohly by se stát pilířem dodávek energie po celém světě. Agentura se opírá o svoji studii, kterou prezentuje jako dosud nejkomplexnější materiál v oblasti mořských větrníků vůbec. Jak IEA uvádí, k sílícímu odvětví přispívá významné snížení nákladů na stavbu větrných elektráren a zlepšení technologie. Zmíněné faktory zvyšují potenciál tohoto zdroje ekologické energie.
Dánové výrobě větrných elektráren vévodí. Největším projektantem větrníků na moři je tamní společnost Orsted. Giganty mezi výrobci větrných turbín, točících se nad mořskou hladinou, jsou firmy Siemens Gamesa a MHI Vestas, což je společný podnik firem Vestas a Mitsubishi Heavy Industries.
Aby nedošlo na katastrofické scénáře
Vyšší podíl obnovitelných zdrojů, které nahrazují fosilní paliva, je klíčový k dosažení globálního cíle vytyčeného Pařížskou dohodou. Vzestup průměrné teploty na Zemi by se měl v tomto století omezit pod dva stupně Celsia dříve, než by mohlo dojít ke katastrofickým scénářům, před kterými varují vědci.
IEA odhaduje, že díky rozšíření větrných elektráren na moři by elektrárny mohly celosvětově vyprodukovat o pět až sedm miliard tun emisí oxidu uhličitého méně. Náklady na vybudování nových mořských větrníků v Evropě mají brzo překonat nové paroplynové elektrárny a dotáhnout se na solární elektrárny a větrníky na pevnině.
Největší kapacitou v turbínách nad mořskou hladinou zatím disponuje Velká Británie, do šesti let by ji ale mohla překonat Čína. Zájem o tyto zdroje roste i ve Spojených státech, na Tchaj-wanu nebo v Japonsku. Jejich celková kapacita by v příštích dvaceti letech měla stoupnout 15krát, pokud se budou dodržovat současně navrhované postupy, vyplývá ze studie IEA. Hodnota celého odvětví výroby mořských větrníků by tak do roku 2040 mohla dosáhnout ke 23,1 bilionu korun.
