Článek
Za „nevyhnutelný“ označují někteří západní vojenští a političtí představitelé návrat al-Káidy do Afghánistánu. Úspěch Tálibánu v Afghánistánu podle odborníků působí pro islámské teroristické organizace jako povzbuzení do budoucna a možnost se znovu seskupit.
Britský premiér Boris Johnson tento týden po mimořádném krizovém zasedání varoval, že západní země se musí sjednotit ve snaze zabránit tomu, aby se Afghánistán stal útočištěm mezinárodních teroristických skupin. V pondělí pak generální tajemník OSN António Guterres vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby „využila všechny nástroje, které má k dispozici, k potlačení globální teroristické hrozby v Afghánistánu“.
V období, kdy Tálibán naposledy vládl celé zemi, tedy v letech 1996–2001, byl Afghánistán prakticky vyvrhelským státem, uvádí BBC. Pouze tři země v té době, konkrétně Saúdská Arábie, Pákistán a Spojené arabské emiráty, uznávaly Afghánistán jako legitimní stát.
Tálibán během své vlády poskytoval bezpečné útočiště al-Káidě, která v roce 2001 zorganizovala útoky na Spojené státy, při kterých zemřely téměř tři tisíce lidí. Podle odhadů pak výcvikovými tábory al-Káidy prošlo v tom období na dvacet tisíc rekrutů ze všech koutů světa.
Nyní ale bude Tálibán, který se považuje za právoplatného vládce Afghánistánu, požadovat mnohem širší mezinárodní uznání. Jenže během letošních neúspěšných mírových rozhovorů v Dauhá bylo podle BBC vyjednavačům Tálibánu zdůrazněno, že k požadovanému uznání může dojít pouze tehdy, pokud se zcela oddělí od al-Káidy.
Hnutí tvrdí, že k tomu už došlo, s tím ale nesouhlasí nedávná zpráva OSN, která poukazuje na přetrvávající vazby mezi oběma organizacemi. Podle mezinárodních pozorovatelů navíc v řadách Tálibánu bojují i zahraniční bojovníci a činy hnutí po ovládnutí Afghánistánu se výrazně liší od toho, co islamistické hnutí slibuje.
Vítězství Tálibánu v určitých oblastech mohlo podle odborníků nahrávat zbývajícím bojovníkům al-Káidy nebo Islámského státu, kteří se v zemi ukrývají. „Dobytí provincie Kunar Tálibánem má obrovskou strategickou hodnotu, protože jde o region s jedním z nejnáročnějších terénů s hustě zalesněnými údolími. Al-Káida tam již má své zastoupení, které se bude snažit rozšířit,“ řekl BBC Sajjan Gohel z think-tanku Asia Pacific Foundation.
Gohel očekává, že současný počet 200 až 500 členů al-Káidy, o nichž se v současné době předpokládá, že operují v Kunaru, se po letošním srpnu zvýší. Podle Gohela bude teď hodně záležet na tom, zda pákistánské úřady umožní cestovat zahraničním bojovníkům přes jejich území do Afghánistánu.
Odborníci se ale na tom, zda se Afghánistán stane baštou islamistických radikálů, neshodnou. Podle dohody, kterou bývalý americký prezident Donald Trump vyjednal s Tálibánem v únoru 2020, se hnutí zavázalo, že „nedovolí žádnému z jejích členů, dalším jednotlivcům nebo skupinám, včetně al-Káidy, využívat půdu Afghánistánu k ohrožení bezpečnosti Spojených států a jejich spojenců“.
Podle mnohých odborníků a také podle amerických členů administrativy Joea Bidena Tálibánu nelze v této dohodě důvěřovat a riziko dalšího útoku na USA nebo spojence po posledním vývoji v Afghánistánu prudce vzrostlo.
Bývalý koordinátor ministerstva zahraničí pro boj proti terorismu a pracovník think-tanku Atlantická rada Nathan Sales podle deníku The New York Times tvrdí, že „riziko terorismu ve Spojených státech se dramaticky zvýší“. „Je prakticky jisté, že al-Káida v Afghánistánu znovu vybuduje své bezpečné útočiště a použije jej k terorismu namířenému proti USA a dalším,“ řekl Sales deníku.
Další odborníci jsou si ale ohledně podobného vývoje méně jisti. „Aby přítel teroristů, kterým Tálibán rozhodně byl, vedl celou zemi, to není dobré,“ řekl NYT bývalý šéf britské zahraniční zpravodajské služby MI6 John Sawers. Tálibán se ale podle něj zároveň za posledních dvacet let poučil. „Otázkou ale zůstává, jakou kontrolu nad bojovníky má vedení, které vyjednávalo v Dauhá, protože v občanských válkách mají tradičně ti na bojišti větší moc než ti, kteří sedí v pětihvězdičkových hotelech,“ dodal Sawers.
„Příznivci al-Káidy slaví,“ citují NYT profesora bezpečnostních studií na King’s College London Petera Neumanna. „Je to vítězství nad Amerikou. Mnoho teroristických skupin bude toto vítězství propagandisticky využívat: Pokud to zvládne Tálibán, zvládnete to i vy,“ vysvětluje Neumann.
Neumann ale zároveň věří, že pravděpodobnost, že by Tálibán okamžitě poskytl bezpečné útočiště skupinám jako je al-Káida nebo Islámský stát, je malá. „Tálibán je opět u moci, a to bez pomoci al-Káidy. Navíc pochopil, že kvůli al-Káidě v roce 2001 ztratil vládu a svou zemi,“ řekl deníku Neumann.
Na sociálních médiích a v chatovacích místnostech už se ale mezitím zmíněná propaganda šíří. „Vítězství v Afghánistánu považují někteří islamisté za vrchol řady úspěchů ve světě, v některých částech Afriky, v některých částech Sýrie, kdy se Francouzi stahují z Mali, to je příběh úspěchu,“ citují The New York Times analytika terorismu v Royal United Services Institute Raffaella Pantucciho „Budou teď argumentovat, že stačí bojovat dvacet let a následně získáte moc,“ dodává Pantucci.
Společnost Facebook mezitím potvrdila, že bude nadále blokovat obsah související s radikálním islamistickým hnutím Tálibán, které považuje za teroristickou organizaci, uvádí BBC. Opatření se vztahuje i na platformy Instagram a WhatsApp, které Facebook vlastní. Právě WhatsApp má podle některých médií Tálibán ke své komunikaci využívat. Platforma má koncové šifrování, což znamená, že ani společnost Facebook nevidí, o čem si její uživatelé píší.
