Článek
Literatura a odborné články uvádějí, že nedostatkem vitaminu D trpí 60–75 procent české populace. Současná omezení způsobená situací kolem koronaviru může dodání vitaminu D do těla ještě více ztížit. Proč?
První cesta zisku vitaminu D je ze slunečního záření. Syntéza vitaminu D probíhá na základě pronikání paprsků UVB přes kůži. Proces jeho produkce nenastává ihned, ale až po 10–15 minutách slunění. Všeobecně se uvádí, že slunění aspoň dvakrát týdně po dobu 20 minut by mělo člověku zajistit dostatečné množství tohoto vitaminu, a tělo tak získá až 90 procent z celkového doporučeného množství přirozenou cestou.
V současné době, kdy je pobyt venku stále omezen, je ještě těžší dosáhnout potřebného množství. Ideální doba pobytu na slunci je mezi 10.–14. hodinou, což je naprosto v rozporu s doporučením dermatologů. Postačí, když budeme venku i v jiný čas. Myslete ale na to, že s postupujícím věkem klesá schopnost pokožky tvořit vitamin D až o tři čtvrtiny, senioři nad 65 let by se proto měli pohybovat na slunci minimálně dvakrát delší dobu.
Další, na čem záleží, je barva kůže. Čím světlejší má člověk pleť, tím více vitaminu D dokáže kůže vyprodukovat. A ještě je velmi důležité roční období. V našich podmínkách je možné ze slunce získávat vitamin D pouze od května do října. Pak již kvůli malému úhlu dopadu slunečního záření na naši pokožku k tvorbě vitaminu D kůží nedochází. Používání krémů s ochranou před UV zářením a obavy z nádorového onemocnění kůže k dostatečné tvorbě vitaminu D příliš neprospívají. Například krém s faktorem SPF (Sun Protection Factor) 15 absorbuje 93 procent dopadajícího UVB záření, krém s faktorem SPF 30 absorbuje 97 procent. Vitamin D se tak netvoří. A pozor – rouška určitě nevadí, zabírá totiž jen malou plochu našeho těla.
Důležitost stavu jater a ledvin
Dalším důležitým článkem na cestě k aktivní formě vitaminu D jsou játra a ledviny. Proto musíme pečovat i o tyto orgány. Tedy nepít nadměrné množství alkoholu (i pivo je alkohol), omezit cukry, nepřejídat se a dbát na správný pitný režim.
Když nemáme dost slunce, existuje druhá cesta – vitamin D ze stravy. Ve stravě ho najdeme hlavně v mořských rybách, jako je treska, tresčí játra, sleďové filety, sardinky či losos, nebo v mléčných výrobcích. A znovu připomínáme: konzumujte je minimálně dvakrát týdně. Když splníte příjem konzumace z ryb, tak získáte zhruba 5–10 procent z celkového potřebného množství. Buďme k sobě upřímní, tu druhou cestu nepreferovala řada lidí ani před nemocí covid-19. Zapátrejte ve své paměti a vzpomeňte si, kdy naposledy jste měli rybu nebo nějaký mořský produkt.
Jak dodat vitamin D
Podle nejnovějších výzkumů se pro aktivaci imunitních procesů v těle, a tedy pro lepší zvládání infekce, doporučuje mít hladinu vitaminu D 100–125 nmol/l. Jde o hodnotu, která se měří v laboratoři z krve. Lépe tak zvládneme infekce. Česká populace ho má ale mnohem méně, velmi často pod dolní hranicí optima, což je 50 nmol/l.
K dosažení dostatečné denní dávky je třeba zkonzumovat 1 000–2 000 IU (mezinárodní jednotka) vitaminu D. Pro aktivaci imunitních procesů se doporučuje denně přijmout přibližně 2 000 IU. Jiné dávky jsou určené pro kojence, malé děti, těhotné a ženy po menopauze… Těmto lidem by měl doporučenou denní dávku navrhnout ošetřující lékař.
Zajímavostí je, že obézní pacienti mají potřebnou denní dávku až třikrát vyšší. A nyní si představte, kolik ryb či jiných potravin byste denně museli sníst, abyste měli příjem 1 000 IU denně. Je to například 200 gramů lososa a 200 gramů ementálu. Nebo také 300 gramů sardinek a jeden kilogram másla. To ale není reálné, denně na sluníčku také nejsme, proto by prakticky každý z nás měl vitamin D doplňovat.
Odborníci proto doporučují dodávat do těla vitamin D pomocí doplňků stravy z lékárny. Jak je vybrat? Rozlišujeme dva základní typy vitaminu D – D2 (ergokalciferol) a D3 (cholekalciferol). D3 je zhruba čtyřikrát účinnější než D2. K dispozici jsou kapky, tabletky, tobolky, gumoví medvídci a další. Určitě je dobré zvolit takový preparát, který je přírodní, bez umělých barviv, různých stabilizátorů a dalších přidaných látek.
Odborná garance: MUDr. Jana Čepová, primářka Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie FN Motol