„Nebodněte se do lebky.“ Jak vypadal první školní den

18. prosince. Nápis na tabuli. Ve 3. B pražské Základní a mateřské školy U Santošky zbyl jako památka na poslední den prezenčního vyučování. Po nekonečných 115 dnech se tady děti sešly zase v lavicích. Než ale dostanou svolení k účasti na výuce, musí se nejprve otestovat.

„Jednak vás tady pěkně vítám. Uvidíme se ale jen pět dní a pak zase zpátky před obrazovku. Nejdřív se ale otestujeme,“ vítá své žáky třídní učitelka 3. B.

Rovnou ale letí ruka s papírem nahoru v první lavici.

„Paní učitelko, já mám pozitivní test,“ překvapí všechny spolužáky chlapec z první lavice.

Po krátkém úleku se ale ukazuje, že je už z února. Jde o to, že podle pravidel se nemusí testovat žáci 90 dnů po pozitivním PCR testu. Tenhle klučina tak až do května testování unikne.

Všichni ostatní si ale vytřít kraj nosu až zbytečně dlouhou špulkou musí. Menší zádrhel ale nastává hned v úvodu. Některé děti se nemohou dostat do obalu, a tak nastupují šikovnější ruce třídní učitelky a vychovatelky Lucie, která ve 3. B s testováním vypomáhá.

„Tak teď si vezmete tyčinku a strčíte si ji do nosu, ne do ucha, prosím vás, ani si ji nebodněte až do lebky, jen na kraj nosu. Pětkrát zatočíte v jedné dírce, pětkrát ve druhé a pak to budete držet v ruce. Ne že s tím vyčistíte lavici,“ dává učitelka třídě pokyny, které doprovází smích ve všech lavicích.

Pak už jen stačí odstranit fólii z testovací karty a prostrčit konec tyčinky jedním otvorem do druhého. Ani to se ale neobejde bez určitých potíží. Někteří žáci totiž tyčinku strkají do karty druhou stranou.

Nakonec ale poslední krok všichni zvládnou a znovu nastupuje třídní učitelka a vychovatelka, které mají zakapat test roztokem. Místo šesti kapek je ale hned první testovací karta zalita půlkou lahvičky.

„A to jich je přitom ještě málo,“ kroutí hlavou nad netěsnící lahvičkou třídní učitelka.

Uzávěry roztoku totiž výrobce nevyřešil úplně šťastně. Lahvička má dva těsně nad sebou. A závit se snadno uvolní při odšroubovávání víčka.

Jeden žák si tak musí test zopakovat. Stejně jako on je ale i celá třída negativní. Z první hodiny však moc nezbylo. Třicet minut je pryč jako nic. „Byla to docela sranda. Ale to šťourání dost lechtalo,“ říká předtím, než se konečně pustí taky do učení, třeťačka Klára.

Nejmenším dětem v první, druhé a třetí třídě mohou s testováním pomoci rodiče. V ZŠ a MŠ U Santošky byli takoví zájemci čtyři.

„Proběhlo to celkem v klidu. Pustili jsme je do vestibulu, kde dětem postupně testy udělali. Jedna maminka byla trochu negativistická, že je testování k ničemu, ale i v tomhle případě jsme to zvládli,“ popisuje dnešní trochu nervózní ráno ředitelka školy Martina Říhová.

Naopak někteří rodiče učitelům dítě takřka s radostí předali. „Ještě ode mě něco potřebujete, nebo už můžu jít do práce? V pohodě? Tak to je skvělý, díky moc a nashle,“ odběhla ráno ze školy s nemaskovanou úlevou jedna z matek.

Kdyby ale její dcera byla pozitivní, musela by pro ni do školy přiklusat zase zpátky. Celá ZŠ a MŠ U Santošky však antigenními testy prošla. „Naštěstí zatím nikdo není pozitivní. Výsledky se schází u paní hospodářky, která je do oběda zadá všechny do aplikace,“ dodává Říhová.

Zdejší žáci tak udělali první krok k tomu, aby si užili alespoň tři dny prezenční výuky. Ve čtvrtek je bude čekat další kolo testů. Příští pondělí se ale zase sejdou všichni jen na obrazovce počítače, jak už to před první hodinou naznačovala třídní učitelka 3. B. Ve škole je vystřídá druhá polovina prvního stupně, která pro tento týden zůstává na distanční výuce.