Článek
Nový koronavirus a s ním spojené onemocnění covid-19 jsou v globálním měřítku na ústupu. Státy postupně upouštějí od zavedených protiepidemických opatření a alespoň v některých ohledech se navrací k normálu.
Zároveň však vědci nabádají k opatrnosti a podle řady hlasů není vyhráno. Na mnohé otázky, které se týkají povahy nového koronaviru i dalšího vývoje, totiž stále chybějí odpovědi.
Nervozitu nedávno vyvolalo zejména varování ředitele amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Roberta Redfielda.
Ten otevřeně varoval před možným příchodem druhé vlny koronaviru, která může přijít na podzim a může být mnohem horší než ta nynější - a to především kvůli souběhu s chřipkovou sezonou.
„Je tady možnost, že nápor příští zimu bude ve skutečnosti mnohem složitější než ten, kterému jsme čelili nyní. Můžeme mít chřipkovou epidemii a koronavirovou ve stejný čas,“ citoval Redfielda Washington Post.
Následující měsíce by podle něj měly sloužit k tomu, aby se zdravotnický systém i společnost na takovou možnost připravily. Přestože se protiepidemická opatření uvolňují, měli by lidé stále pamatovat na hlavní zásady, jak se chránit - včetně dodržování vzájemného odstupu (takzvaný social distancing).
S Redfieldem souhlasí americký imunolog, ředitel Národního ústavu pro alergie a infekční nemoci a poradce vlády Anthony Fauci. „Jsem si téměř jistý, že se virus vrátí, protože je natolik infekční a globálně rozšířený,“ řekl CNN Fauci.
Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí by to každopádně nebylo poprvé, kdy se pandemie vrátila ve větším rozsahu. Například během jara 2009 se USA přehnala vlna případů H1N1 - takzvané prasečí chřipky. O několik měsíců později - na podzim a v zimě - se objevila druhá.
Varování z minulosti
Ačkoliv je variant dalšího vývoje vícero a o chování nového koronaviru stále nelze dělat definitivní závěry, některá vodítka nabízí znalosti už prozkoumaných druhů virů.
Svět koronaviry objevil v 60. letech. Od té doby jsou známé jako původci onemocnění u lidí a různých druhů zvířat včetně ptáků a savců. Napadají především dýchací a trávicí trakt, proto se šíří buď vzduchem, nebo kontaminovanými předměty.
Podle Státního zdravotního ústavu lidskou populaci napadá zejména sedm známých koronavirů. Jejich hlavní sezona je přitom právě v chladnějších měsících. Napomáhá jim i častější kontakt lidí v uzavřených místnostech.
„Podle analogických indicií jsou ostatní koronaviry sezonní. I podle toho, kde se nejvíc rozšířil nový koronavirus, to vypadá, že mu vyhovuje nižší teplota. Je proto možné, že ho můžeme znovu očekávat na podzim, kdy se počasí zhorší,“ uvedl Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Roli podle něj hraje i chování lidí a zmiňovaný kontakt mezi nimi, který bývá na podzim a v zimě v uzavřených prostorách dlouhodobější.
Jak jsme se promořili?
Více informací o tom, v jaké fázi se Česko nachází a kudy už infekce prošla, může přinést studie promořenosti populace. Vládní epidemiolog Roman Prymula však už dříve uvedl, že očekává dlouhodobé protilátky u velmi nízkého procenta lidí.
Čím vyšší by procento bylo, tím lépe - naznačovalo by to vyšší imunizaci populace, méně potenciálních hostitelů viru a v důsledku i menší pravděpodobnost pesimistického podzimního scénáře.
Není však jisté, jak dlouho taková ochrana před nákazou trvá. Imunitní odpověď organismu na covid-19 je stále předmětem bádání - právě imunita a její trvanlivost přitom mohou hrát klíčovou roli.
„Jsem přesvědčený, že je u nás promořenost velmi malá a že to budou zlomky procenta. Jak dobře se protilátky tvoří a kdy mizí, není jasné. Je možné, že se u některých lidí tvoří tak málo, že nejsou detekovatelné,“ dodává molekulární imunolog Václav Hořejší.
Podobný postoj sdílí i ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého Marián Hajdúch. Podle něj některé studie ukazují, že protilátky po covid-19 nepřetrvají v organismu dlouhodobě.
„Je také otázkou, jestli jsou protilátky jediným ochranným mechanismem, který proti infekci imunitní systém zapojuje. Od toho se bude odvíjet, jaké budou další fáze infekce. Letní počasí neprovede velké rozšíření, ale je možné, že se s další vlnou potkáme na podzim. Je to docela pravděpodobný scénář, s nímž se pracuje ve většině zemí,“ uvedl pro Seznam Zprávy.
O možném návratu infekce ve větší síle mluví i epidemiolog a koordinátor ministerské skupiny pro uvolňování opatření Rastislav Maďar, také on varuje před souběhem s chřipkovou sezonou.
„Všichni si přejeme, aby to nenastalo. Nicméně víme, že na podzim nastane pseudokrizová situace tím, že přibude viróz a symptomů podobných covid-19 - horeček, kašle a podobně. Samozřejmě by všichni tito lidé měli zůstávat doma a nechávat se testovat, abychom si byli jistí, jaká je situace a zda druhá vlna nastala,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Nebezpečí podle něj plyne i z oslabení organismu jedním virem a následné onemocnění druhým. Těžký průběh potom může mít i ten, kdo není v rizikové populaci.
„Nicméně i u jiných epidemií - ziky nebo eboly - jsem říkal, že se musí skutečně vybalancovat to, aby společnosti i pacientům víc neublížila sekundárně než primárně. Tím, že paralyzuje zdravotnický systém,“ uzavírá epidemiolog.
