Článek
Cesta z epidemie koronaviru vede přes dosažení kolektivní imunity. Napomáhají k ní lidé, kteří už se virem nakazili nebo jsou rezistentní díky očkování. Brněnský virolog Pavel Plevka upozorňuje, že s tímto výhledem pohne britská mutace koronaviru, která do čtvrt roku v Česku převáží. „Karanténní opatření už nejde moc zpřísnit, ale v omezování šíření takzvané britské varianty covidu budou méně efektivní,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Vedoucí výzkumné skupiny Strukturní virologie v institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně přesto věří, že epidemie přes léto oslabí a dovolí třeba vycestovat k moři.
Jak daleko jsme tedy od kolektivní imunity a od útlumu epidemie?
Existují různé způsoby, jak odhadnout množství infikovaných. Lze to odvodit z počtu úmrtí a zpětně dopočítat, kolik bylo těch ostatních. Pravděpodobně je to nyní někde mezi 2,5 a 3 miliony infekcí v Česku. Jsme na úrovni 25 až 30 procent populace, což je bohužel stále daleko od kolektivní imunity. Navíc situace se zhorší s tím, jak se v České republice rozšíří britská varianta viru B117. Je infekčnější a pro dosažení kolektivní imunity bude potřeba většího procenta lidí, kteří budou rezistentní k infekci.
Kolik tedy?
Záleží, jak přesně se zvýší reprodukční číslo viru, což teď není úplně jasné. Doposud se mělo za to, že skupinové imunity dosáhneme při 60 až 70 procentech nakažené nebo očkované populace. Teď to bude pravděpodobně alespoň 80 procent.
Jak s tímto výhledem naložit, mají politici ještě zpřísnit protiepidemická opatření?
V současné době nevíme, jak moc je u nás rozšířená varianta B117. Pokud by už teď byla masivně rozšířená, pak by to pro nás byla dobrá zpráva. Věděli bychom, že naše opatření v pátém stupni protiepidemického systému dokážou její šíření omezit. Nicméně ať už to tak je, nebo ne, potřebujeme nadále zůstat v relativně striktním režimu do doby, než množství identifikovaných infikovaných klesne pod tři tisíce lidí za den, ideálně pod jeden tisíc, aby mohl efektivně pracovat trasovací systém. Politici by také měli znovu přesvědčovat a motivovat lidi, aby s trasováním spolupracovali a hlásili své rizikové kontakty. Bohužel se ukazuje, že lidé nespolupracují. V říjnu, listopadu a prosinci minulého roku byla období, kdy nakažení sdělovali hygienikům počet kontaktů menší než jedna, ale reprodukční číslo viru bylo vyšší než jedna. To je rozpor, který znamená, že lidé nejsou ochotni hygienikům sdělovat všechny své kontakty.
Máme už poměrně striktní opatření. Jak se tedy nemoc v populaci dál šíří?
Současné reprodukční číslo menší než jedna znamená, že epidemie odeznívá. To je super. Nicméně lidé pořád mají aktivní kontakty. Bohužel informace o tom, kde se SARS-CoV-2 přednostně šíří, nemáme, protože trasovací systém nefunguje moc dobře. Většina infikovaných není identifikována díky trasování, takže nevíme, kde se nakazili.
Celá Evropa je nyní na rozcestí a řeší, jaká opatření nadále nastavit. Rakousko či Německo zavádí povinně respirátory či roušky třídy FFP2, jiné země zpřísňují lockdowny. Jakou cestou se má vydat Česko?
Zavést respirátory můžeme, ale přijde mi, že zpřísňovat dál v podstatě není možné. Populace na tom dál spolupracovat nechce. Pro Českou republiku je teď důležité nastavit plán s efektivními opatřeními, která ale nesmějí zdevastovat ekonomiku. To znamená vymyslet, jak nechat otevřené malé obchody pro velmi omezený počet zákazníků, aby společnost mohla fungovat delší dobu v jinak restriktivním režimu.
Už vícekrát jste zmínil britskou mutaci. Reaguje na ni vláda a jí podřízené instituce dostatečně?
Pokud vím, reakce má být taková, že se budou primárně trasovat jedinci s britskou mutací. Nedokážu posoudit, jestli se jim to daří, ale odhaduji, že spíš ne. Je pravděpodobné, že za dva tři měsíce se stane varianta B117 dominantním koronavirem v Česku. Karanténní opatření už nejde moc měnit. Budou fungovat stejným stylem jako doposud, jen budou méně efektivní.
Víme už tedy přesně, jaké je reprodukční číslo britské mutace, kdybychom se nebránili a nedělali žádná opatření?
Odhady, jak moc je infekčnější, jsou od deseti do sedmdesáti procent oproti původnímu viru. (Ten měl něco mezi hodnotou 5 a 6 - pozn. redakce). Takže bychom násobili 1,1 až 1,7. Někde v tom rozmezí.
Je reálné, že se dočkáme dalších a nakažlivějších mutací?
Tím, že bráníme šíření viru, selektujeme infekčnější varianty. Ztěžujeme mu šíření na další lidi, takže infekčnější mutace viru mají evoluční výhodu. Už teď je SARS-CoV-2 hodně infekční. Lze to vidět i na srovnání s dalšími viry. Zdá se, že chřipka se teď vůbec nešíří, každoroční epidemie pravděpodobně tuto zimu nebude. Je otázka, jestli má covid potenciál stát se ještě infekčnějším. Důležité je, jestli vznikne nový kmen tohoto viru, který by dokázal infikovat i lidi, kteří už si nemocí prošli. Je to možné s tím, jak se bude zvyšovat podíl lidí v populaci, kteří už byli infikováni nebo naočkováni. Potom bude koronavirus vystaven většímu selekčnímu tlaku, aby získal schopnost znovu infikovat ty, kteří už jsou k němu rezistentní.
To nezní úplně optimisticky. Lidé už začínají být trochu apatičtí. Jak se tedy dostat z pandemie?
Vakcína je jediná nebolestivá cesta. K tomu je třeba, aby se nejen česká vláda, ale ani ostatní, nesnažily na těch vakcínách šetřit a postupovaly podobně jako Izrael.
Takže jsme se zatím příliš spolehli na objednávky, které řeší Evropská unie?
Ne, je dobře, že EU zprostředkovala nákup vakcín. Myslím, že v rámci dodávek Evropské unie jsme měli objednávat mnohem víc. Jeden den lockdownu nás stojí asi miliardu korun. To znamená, že v případě kratšího lockdownu o deset dní by se vyplatilo koupit dvakrát tolik vakcín, než jsme si objednali.
S tímto vláda podle vás nekalkulovala optimálně?
Rozhodovala v létě, kdy se situace zdála být pod kontrolou. Vláda si možná myslela, že problém epidemie covidu-19 je vyřešený a neinvestovala adekvátně.
Lze nyní odhadnout, jak dlouho s těmito opatřeními budeme žít?
Má to dva aspekty: virus a opatření vlády. Britská mutace bohužel povede k tomu, že opatření budou delší a přísnější. Mnohem důležitější je rozhodování naší vlády. A to je opravdu složité předvídat. Vrátil bych se k tomu, co jsem říkal: Je třeba, aby denní počty identifikovaných infikovaných šly minimálně pod tři tisíce.
Myslíte si, že si o prázdninách zajedeme třeba k moři, jak jsme byli zvyklí?
Je velmi pravděpodobné, že se situace přes léto zase zlepší. Cestování asi možné bude. Pořád je naděje, že starší spoluobčané už budou naočkovaní a ti mladší budou buď promoření, nebo pro ně nemoc nepředstavuje takové riziko, takže jsem v tomto mírně optimistický.
A další vývoj?
Záleží, jak se povede očkování a jak jsem zmínil: Jestli vznikne nová mutace koronaviru, která dokáže infikovat i naočkované. Takže toto lze těžko odhadnout. Je to kombinace vývoje viru, která je nejistá. A ještě nejistější je politické rozhodování.
