Článek
Podle politologů, které Seznam Zprávy oslovily, je třeba ocenit, že Babišova vláda nasadila proti šíření COVID-19 včas různá omezení, se kterými některé země stále ještě vyčkávají. Zároveň však platí, že premiér mnohdy komplikuje situaci - například svým pověstným „mikromanagementem“, kdy chce sám řešit množství různých detailů.
Ukazuje se to hlavně na tiskových konferencích po jednáních vlády.
„Je vidět, že Babišův přístup k vládnutí je poměrně dost chaotický a nesoustředěný, a to se může projevovat i na některých oficiálních výstupech,“ řekl Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie.
Vládní komunikaci politolog přirovnal k jízdě na horské dráze. Od některých ministrů jako je Adam Vojtěch, Jan Hamáček nebo Alena Schillerová, slyšíme velmi srozumitelné a trpělivé vysvětlování situace. „Na druhou stranu slyšíme podrážděného, chaotického premiéra, kterému občas není rozumět, co přesně sděluje,“ dodal Jelínek.
Mnohem lépe se podle něj daří komunikovat například dosluhujícímu slovenskému premiérovi Peteru Pellegrinimu nebo prezidentce Zuzaně Čaputové.
„V tuto chvíli mi přijde ještě trochu nepatřičné hodnotit, jak premiér v této věci komunikuje, bude na to dost času, až krizi překonáme. V jeho způsobu vedení je ale určitě několik momentů, které nejsou úplně ideální,“ řekla Anna Shavit z Univerzity Karlovy, která se v minulosti podílela také na kampani Babišova hnutí ANO.
Odbornice na politický marketing vidí několik chyb, které nejsou jenom komunikační, ale mohou mít „fatální dopad“. Jako příklad uvedla nedostatek respirátorů a roušek.
„Je také trochu škoda a promarněná příležitost, že občané zatím neslyšeli pochvalu za to, jak ta všechna omezení zvládají a jak si pomáhají,“ uvedla Shavit.
Podle Miloše Gregora z Masarykovy univerzity v Brně se Babišovi stále ještě daří velkou část společnosti přesvědčit, že opatření proti koronaviru se dějí i díky němu. „Je vidět na každé tiskové konferenci a prezentuje téměř cokoli, co se v České republice uděje u prevence vůči koronaviru,“ uvedl Gregor, který se také zaměřuje na politický marketing.
Problém však vidí v tom, že Babiš je politik, který dlouhodobě štěpí veřejné mínění. I proto by podle Gregora měl premiér přenechat komunikaci o koronaviru odborníkům z krizového štábu, například jeho šéfovi Romanu Prymulovi.
Fakt, že Babiš nerad deleguje rozhodování na někoho jiného a chce být u všeho, se odrazil například na rozpačitém výkonu, který premiér předvedl na tiskové konferenci v noci z neděle na pondělí. Na ní se oznamovalo další omezení pohybu jen na nutné záležitosti. Naopak vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) dokázal mluvit srozumitelně a věcně.
„Premiér může být unavený. Pokud ale mluví a jeho věty nedávají smysl, a když se sem tam dopustí nějaké lži a nepřesností, nebudí to důvěru veřejnosti, že můžeme být klidní, že premiér ví, co a jak dělat, že se stát dokáže o nás postarat,“ řekl Gregor.
Podle Anny Shavit premiér svým přístupem riskuje, že přestane být vnímán jako ten, kdo hájí potřeby obyčejných lidí. „Lidé mohou mít pocit, že se za ně nepostaví,“ dodala expertka na politickou komunikaci.
Brněnský politolog Lubomír Kopeček zdůraznil, že výsledný dojem se může ještě změnit podle toho, jak se boj s koronavirem bude dále vyvíjet. „Dovedu si představit, že Babiš a koneckonců i tahle vláda jako celek z toho vyjde s obrázkem, který může být dokonce výrazně lepší než to, co předváděla v posledních dnech,“ řekl Kopeček.
Doplnil, že senioři, z nichž velká část patří mezi Babišovy skalní příznivce, jsou sice velmi ohroženou skupinou, na druhou stranu ale patrně nepocítí důsledky krize tak citelně, jako lidé v produktivním věku. „Je jasné, že růst platů a nulová nezaměstnanost s touhle krizí končí,“ dodal Kopeček.
Pokud by se ale krize prohlubovala a ukázalo se, že vystupování premiéra má nějaké špatné důsledky na chod státu, podle Jelínka to může nahlodat důvěru i u voličů, kteří dosud Babiše bezmezně podporují. „Může se ukázat, že mu v určitém okamžiku nerozumějí, že je to premiér jenom do slunečného počasí,“ uvedl Jelínek.
Podle Anny Shavit ani dobré zvládnutí krize nezaručuje budoucí politický úspěch. Připomíná osud britského ministerského předsedy Winstona Churchilla, který na konci druhé světové války prohrál parlamentní volby.
„Bez ohledu na Babiše platí, že jsou lídři pro dobu krize a lídři pro dobu, kdy není krize. A to, že jste úspěšný, nebo neúspěšný v době krize, neznamená automaticky, že vás lidé budou chtít po ní,“ řekla Shavit. „Tady se může stát, že si všichni sáhneme dost na dno. A pak možná budeme chtít nějakého úplně jiného politika, který nám nabídne něco úplně jiného,“ dodala politoložka.
