Virus nutí týmy šetřit. Přehled finančních škrtů fotbalových klubů

Snižování platů se nejlepší fotbalové ligové soutěži světa nějakou dobu vyhýbalo. Vedení anglických celků se bálo sáhnout hvězdám na platy, jelikož jejich mzda je jasně daná smlouvou, kterou s klubem mají podepsanou. Pokud by se vedení týmu rozhodlo snížit hráči plat a ten by s tím dopředu nesouhlasil, mohl by se soudit a v nejhorším scénáři poté odejít z klubu, a to úplně zadarmo. V případě, kdy má hráč tržní hodnotu několik stovek milionů až miliard korun, to kluby rozhodně nechtějí riskovat.

Vedení některých týmů ale nemělo jinou možnost, než začít šetřit. K překvapení veřejnosti ale nakonec kluby snížily platy řadovým zaměstnancům a ne samotným hráčům, kteří mají na výplatní pásce mnohonásobně větší částky. K tomuto kroku se kluby rozhodly právě kvůli obavě ze ztráty cenných opor. Podobná opatření se hodně nelíbila předsedovi britské vládní komise pro sport, média a kulturu Julianu Knightovi. „Dostali jsme se do nechutné situace, kdy vrcholoví fotbalisté nepracují a berou stovky a tisíce liber každý týden, zatímco zaměstnanci, již drží klub v chodu, přicházejí o peníze,“ prohlásil Knight.

Julian Knight reagoval na diskutabilní praktiky snižování platů řadovým zaměstnancům klubů Premier League prohlášením, v němž uvedl, že pokud kluby nepřistoupí ke snížení platů hráčů a ne zaměstnanců, tak zavede speciální daň. „Když Premier League tuhle krizi nevyřeší, tak musí zakročit vláda a uvalit na kluby takovou daň, aby se peníze dostaly zpět k těm, kteří byli zasaženi nejvíc,“ řekl Julian Knight.

Kapitánům týmů nejvyšší anglické soutěže už byla situace trapná a pod vedením liverpoolského Jordana Hendersona chystali dobrovolné „osekání“ hráčských mezd a štědré dary na různé charitativní projekty.

Všechny kluby se nakonec předběžně dohodly na plošném snížení platů všech hráčů Premier League o 30 %. Vedení anglické ligy rovněž rozhodlo o pomoci týmům v nižších ligách. Premier League se v krizi rozhodla věnovat téměř 4 miliardy korun. V prohlášení vedení nejvyšší anglické soutěže taktéž uvedlo, že liga se bude dohrávat pouze v případě, že situace ohledně koronaviru bude pod kontrolou a nebude hrozit žádné zdravotní riziko.

Podle stanoviska PFA, tedy Asociace profesionálních fotbalistů, by snížení platů fotbalovým superhvězdám paradoxně uškodilo britskému zdravotnictví. V součtu by totiž britská vláda dostala na daních o 200 milionů liber méně, a to by prý bylo cítit.

Vedení německé nejvyšší soutěže dlouho nechtělo o zastavení soutěže v souvislosti s koronavirem ani slyšet. Jenže přerušení ligy se nakonec ukázalo jako nevyhnutelné a stejně tak došlo i na šetření klubů a hromadné snižování platů v Německu.

Pro valnou většinu veřejnosti překvapivě sáhl jako jeden z prvních ke snížení platů Bayern Mnichov. Jenže po sečtení všech výdajů se vlastně není čemu divit. Ty největší kluby mají logicky i ty nejvyšší výdaje. Jen k zajištění plynulého chodu klubu týmy potřebují stovky zaměstnanců, kteří samozřejmě nepracují zadarmo. Přičtěme náklady za pronájmy prostor, logistiku, bezpečnost, energie a několik dalších položek a dostaneme odpověď, proč právě největší kluby musejí reagovat jako první.

Vedení a hráči Bayernu Mnichov tak souhlasili se snížením platů o pětinu. Podobně krizovou situaci vyřešili v Dortmundu, kde taktéž došlo na dohodu mezi hráči a funkcionáři klubu. Na rozdíl od Bayernu ale Borussia detaily neprozradila. Podle německých médií ale hráči přistoupili na snížení platů o 10 %, v případě, že se liga dohraje. Pokud nastane scénář úplného zrušení soutěže, přijde tým o 20 % gáže. „Je to gesto, které pomůže 850 zaměstnancům,“ reagoval na dohodu mezi klubem a hráči Hans-Joachim Watzke, generální ředitel Borussie Dortmund.

Nejúspěšnější německé kluby posledních let postupně následují i ostatní týmy 1. Bundesligy. Snížení platů hráčům oznámilo i Lipsko. V týmu ambiciózního čtvrtfinalisty letošní Ligy mistrů momentálně mimo jiné hostuje z římského AS nejlepší český útočník Patrik Schick. Snížení platů vedení klubu výrazně pomůže udržet práci pro řadové zaměstnance. „Hodně lidí přišlo o práci, nebo pracují na částečný úvazek. Jsme rádi, že v Lipsku to ještě neplatí, a věříme, že i díky naší pomoci to tak bude i nadále,“ sdělil názor kabiny obránce a kapitán týmu Willi Orbán.

Snížení platů se nevyhnulo ani dalším českým zástupcům v nejvyšší německé soutěž, brankáři Jiřímu Pavlenkovi a obránci Theodoru Gebre Selassiemu. Oba nastupují v dresu Werderu Brémy. Vedení klubu detaily dohody neuvedlo, společně se snížením platů hráčům se dohodlo také s většinou zaměstnanců na přechod na částečný úvazek. Ve stejné době jako Brémy oznámil škrty na výplatnici hráčů i Wolfsburg.

Nejvíce uskromnit se budou muset hráči nováčka 1. Bundesligy, Unionu Berlín. Vedení klubu se s hráči dohodlo na úplném pozastavení jejich výplat. „Naši hráči, trenéři, personál se vzdávají platu, abychom mohli začít, až to vše v bundeslize vypukne znovu,“ oznámil klub na sociálních sítích. I přestože je klub momentálně na solidním jedenáctém místě nejvyšší soutěže, musí dle vlastního prezidenta Dirka Zinglera stále myslet na „zadní vrátka“. „Jestliže se přestane hrát fotbal, dotýká se to samotné podstaty existence našeho klubu,“ nechal se slyšet Zingler.

Ve Španělsku je situace podobná jako ve zbytku Evropy a krize nutí kluby reagovat. V době nouzového stavu navíc týmy mají oproti většině lig ostatních zemí velkou výhodu, a to v článku 47 španělského pracovního zákoníku. A co že přesně tato část zákona klubům umožňuje?

Článek 47 totiž obsahuje tzv opatření „ERTE“. Zkratka by se dala do češtiny přeložit jako „Dočasný plán úpravy pracovních sil“. Ten dává právní souhlas reagovat firmám na krizovou situaci. Slovo „reagovat“ v tomto případě znamená buď snížit zaměstnancům počet pracovních hodin a společně s tím tedy i jejich pravidelný příjem, nebo je rovnou propustit, bez nároku na finanční náhradu ušlého zisku. „ERTE“ se využívalo již při finanční krizi v roce 2008.

I přes prvotní nesouhlas museli na plán „ERTE“ přistoupit zaměstnanci a hráči slavné Barcelony. Ve španělských médiích se objevovaly zprávy, že vedení s hráči vyjednávalo ohledně snížení platu ještě před současným vyhlášením stavu „ERTE“. Hráči o snížení platů nechtěli ani slyšet a údajně nepřistoupili ani na štědrý kompromis šéfa klubu Josepa Marii Bartomeua. Nakonec ale i přes nesouhlas o část platu přijdou.

Na dohodu naopak přistoupili hráči a vedení Atlética Madrid, vedení přesnou podobu dohody ale nezveřejnilo. Ke snížení platů sáhl i Valladolid či Villareal. Jen nepatrně by se mělo dotknout snižování platů hráčů Realu Madrid. Podle informací španělských médií by Modrič a spol. měli přijít zhruba o 10 % příjmu.

V Itálii se výrazné snižování platů dle tamních médií teprve chystá. Na krizi ale již rázně reagoval Ronaldův Juventus a Inter Milán.

Juventus se s hráči a realizačním týmem dohodl na úplném zastavení výplat na 4 měsíce. Tým tak přijde o březnovou, dubnovou, květnovou a červnovou výplatu. V oznámení turínského klubu zároveň stojí, že díky vstřícné dohodě s hráči a realizačním týmem klub ušetří přes 2,5 miliardy korun. Pokud by se Serie A znovu rozběhla, tým výplaty obdrží v plné výši. „Jsme rádi, že jsme v této obtížné době dosáhli porozumění ze strany hráčů i trenérů, za což jim Juventus děkuje,“ uvedl klub na sociálních sítích.

Také Inter Milán dosáhl dohody s hráči. Vedení klubu o přesných podmínkách dohody neinformovalo, snížení platu by ale mělo s každým hráčem konzultovat individuálně.