Článek
Název zámeckého hotelu zní optimisticky. Latinské „Clara Futura“ znamená v překladu „Světlá budoucnost“.
Ve skutečnosti je ale budoucnost hotelu, který měl být jednou z výstavních skříní církevního hospodaření po restitucích, velmi nejistá. Po roce a půl fungování zavřel.
Pražské arcibiskupství přitom do obnovy více než 400 let starého renesančního zámku nedaleko Prahy nainvestovalo přinejmenším 250 milionů korun. Díky tomu se sešlý zámek, v jehož areálu před rokem 1989 trénovaly speciální jednotky komunistické policie, proměnil na čtyřhvězdičkový hotel s kapacitou čtyřiceti pokojů, zámeckou restaurací a konferenčními prostorami. Projekt renovace získal několik ocenění.
Původně arcibiskupství spoléhalo na to, že historický kolorit a blízkost Prahy zajistí hotelu bezpečné příjmy. Naděje se vázaly také k nedalekým laserovým centrům ELI Beamlines a HiLASE. Předpokládalo se, že koncentrace výzkumných středisek přiláká do hotelu kromě turistů také vědecké hosty.
Smělé plány se však příliš nenaplňovaly, provoz nebyl rentabilní. Krizová opatření kvůli koronaviru pak církevnímu projektu dala zřejmě osudovou ránu. Manažer hotelu skončil a budova se zavřela. „Hotel je do odvolání uzavřen,“ stojí na webové stránce zámku.
O tom, co bude s hotelem dál, se oficiálně zatím nerozhodlo. „V současné době je hotel Clara Futura do odvolání uzavřen a Arcibiskupství pražské vyhodnocuje finanční analýzu dosavadního fungování provozu. Je zřejmé, že do budoucnosti bude třeba nastavit novou strategii, o které v tuto chvíli není rozhodnuto a všechny možnosti jsou otevřené,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv mluvčí arcibiskupství Jiří Prinz.
Podle zdrojů z Arcibiskupského paláce se nicméně počítá s prodejem. Jiná reálná varianta na stole není.
Ztrátové projekty tohoto typu si církev nemůže dovolit z prostého důvodu - její hospodářské vyhlídky nejsou po zahájení finanční odluky od státu zrovna růžové. Příjmy arcibiskupství i dalších diecézí ztenčilo kromě koronaviru hlavně sucho a s tím spojená kůrovcová kalamita. Brouk zdecimoval lesy, na které katolická církev ekonomicky hodně spoléhala jako na stabilní zdroj peněz.
