Hlavní obsah

Virus dětské obrny může lidem s nádorem mozku prodloužit život

Vědci experimentují s virem dětské obrny. Video: Jan Marek

Vědci ze Severní Karolíny nabízí lidem s nádorovým onemocněním mozku šanci na delší život. Doba dožití se v jejich výzkumu až u jedné pětiny pacientů zvýšila z jednoho na tři roky. Experimentální léčba zahrnuje vakcínu z geneticky modifikovaného viru dětské obrny.

Článek

Studie zahrnovala 61 dospělých pacientů s maligním, tedy zhoubným nádorem mozku stupně G4, označovaným jako glioblastom, který je klasifikovaný jako nejagresivnější a neléčitelný. Doba dožití lidí s tímto druhem nádorového onemocnění bývá v průměru jeden rok.

Badatelé z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně podávali pacientům experimentální vakcínu, kterou sami vyvinuli z modifikovaného viru dětské obrny. Její působení v lidském těle vyprovokuje imunitní systém k reakci specificky zaměřené právě na rakovinné buňky v mozku postiženého.

Agentura Reuters napsala, že u některých z léčených přinesl výzkum překvapující odezvu. Dva pacienti se dožili více než 69 měsíců. Současně se však až u 69 procent nemocných projevily i vedlejší účinky spojené s užíváním vakcíny.

Výzkum však probíhal teprve v první fázi. Doktoři při ní zjišťovali především míru bezpečného dávkování. V některých případech museli objem chirurgicky aplikované vakcíny snížit. U pacientů se objevovaly mozkové otoky a záchvaty.

Výsledky pacientů s upraveným dávkováním poté až sekundárně srovnávali se staršími záznamy těch, kteří byli léčeni standardně za pomoci chemoterapií a ozařování.

Průměrnou dobu dožití přežila v průběhu léčby celkem polovina postižených. Rozdíl v kontrolní skupině byl v tomto časovém úseku ale jen nepatrně menší. Výrazněji se začaly účinky experimentální vakcíny projevovat po druhém roce, kdy z kontrolní skupiny zbývalo čtrnáct, z aktuálního výzkumného vzorku jednadvacet procent přeživších pacientů.

Třetího roku se dožili všichni léčení modifikovaným virem dětské obrny. Běžná léčba byla po tomto čase úspěšná pouze u čtyř procent nemocných.

„Stejně jako v případech mnoha jiných imunoterapií se ukázalo, že někteří pacienti na léčbu z různých důvodů nereagovali. Pokud již ale reagovali, většinou to bylo podstatným navýšením doby dožití s onemocněním,” vysvětluje ve vyjádření autorů studie doktorka Annick Desjardins.

Výsledky výzkumu publikovali vědci ze Severní Karolíny v prestižním lékařském časopise The New England Journal of Medicine.

Patent na vakcínu poskytla Duekova univerzita společnosti Istari Oncology, která v oblasti biomedicíny působí od roku 2014.

Druhou fázi léčby výzkumníci teprve chystají. Variaci vakcíny s nejlepší reakcí u pacientů hodlají testovat náhodně nebo v kombinaci s jinými léčivy.

Doporučované