Článek
S alarmujícími poznatky přišli minulý čtvrtek američtí výzkumníci z Brookings Institution, kteří výsledky své studie zveřejnili na webových stránkách organizace. Podle jejich zjištění je smrtnost covidu-19 mezi původními obyvateli Ameriky skoro 2,5krát vyšší než u bělochů a Asiatů ve Spojených státech. A zhruba o čtvrtinu vyšší než u Afroameričanů.
Výzkumníci to ilustrovali na počtu úmrtí na 100 tisíc obyvatel. Zatímco v bělošské a asijské komunitě zemře v celostátním průměru necelých 110 lidí na 100 tisíc obyvatel, u amerických indiánů je to 265 lidí na 100 tisíc obyvatel.
V afroamerické komunitě pak celonárodní statistiky ukazují na úmrtí 210 nakažených na 100 tisíc obyvatel, v hispánské zase registrují 249 úmrtí v tom samém poměru.
Vědci porovnali zdrcující situaci v šesti státech USA
Vědci se v publikované studii soustředili na šest amerických států, kde původní obyvatelé tvoří více než 1,5 procenta populace. Těchto šest států pak dohromady dává 40 procent indiánské populace v USA.
Zkoumali a porovnávali situaci v Novém Mexiku, Oklahomě, Arizoně, Severní Dakotě, Jižní Dakotě a Montaně. Tedy ve třech státech na severu USA a třech na jihu. Výsledky jsou ve srovnání s počtem úmrtí v bělošské komunitě šokující.
Například v Novém Mexiku zemře na koronavirové onemocnění 731 amerických indiánů na 100 tisíc obyvatel. Bělochů 73 na 100 tisíc obyvatel. Severní Dakota zase hlásí 669 úmrtí mezi indiány na 100 tisíc obyvatel, zatímco 187 mezi bělochy v tomtéž poměru.
Poslechněte si, jakou situaci řeší původní obyvatelé Brazíle:
Z porovnání situace ve vybraných státech USA vyšlo také najevo, že původní obyvatelé umírají v nižším věku než běloši. V bělošské komunitě umírají nejvíce lidé starší 75 let. U původních obyvatel lze vysledovat markantní nárůst úmrtí už u lidí starších 55 let.
Lze také říct, že víc než 50 procent obětí z bělošské komunity bylo ve vybraných šesti státech starší 75 let. U amerických indiánů byla víc než polovina obětí covidu-19 starší 65 let. A mnohonásobně více než běloši umírají i původní obyvatelé do 55 let.
„Jak se máme vrátit do normálu?“
O podobné studii informoval i britský list The Guardian na začátku února, šlo tehdy o analýzu Výzkumné laboratoře APM. Ta přišla s podobnými výsledky jako Brookings Institute.
„Zasáhlo to všechny. Některé rodiny jsou zdecimované. Jak se máme vrátit do normálu po takovém traumatu? Je to neúnosné,“ uvedla podle Guardianu Amber Kanazbach Crottyhová, zástupkyně kmenové rady Navahů. Začátkem února zemřel bývalý šéf Navahů Albert Hale, který působil jako poslanec v dolní komoře arizonského zákonodárného sboru.
Velký žal zasáhl i kmen severních Čejenů z Montany. Na začátku měsíce evidovali úmrtí jednoho procenta celkové populace v jejich rezervaci, tedy pět desítek obětí covidu-19. „Náš kolektivní zármutek je nepředstavitelný. Ztráta jednoho procenta členů naší populace je srovnatelná se ztrátou tří milionů Američanů,“ srovnala Desi Rodriguez-Lonebearová počty obětí ve svém kmeni s celkovou americkou populací.
„Obávám se, že to bude mít dlouhodobé dopady na duševní zdraví, naše děti, komunitní odolnost i soudržnost. Jsme ve středu mohutné bouře a nejsme připravení na následky,“ uvedla. „Náš jazyk, kultura a tradice jsou to, co z nás dělá Čejeny, přicházíme však o učitele. Jak budu moci učit svého syna, když toho sama ještě tolik neumím? Domorodé komunity čelí kulturní krizi, které jiné skupiny čelit nemusí,“ dodala.