Článek
Nechme teď stranou, že nás ještě koncem ledna, v době propukající celosvětové pandemie, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uklidňoval, že máme dostatek ochranných pomůcek a netřeba podléhat panice.
Nechme stranou, že v době, kdy zdravotníci i lidé v sociálních zařízeních bili na poplach, že jsou bez roušek a respirátorů, premiér Andrej Babiš prohlašoval, že jsou to lži a že každému pomůcky osobně doveze.
Je to teď vedlejší a jen to ilustruje chaotický přístup vlády na začátku vážné krize.
„Určitě nejedu podle pravidel“
Naštěstí za pět minut dvanáct vláda připustila, že ochranné pomůcky chybějí prakticky všude. A začala jednat.
„Teď to děláme rychle,“ pravil tehdy ministr vnitra Jan Hamáček, který díky šéfovi Česko-čínské obchodní komory a někdejšímu politikovi ČSSD Jaroslavu Tvrdíkovi začal nakupovat miliony roušek a respirátorů v Číně.
„Já všechny ty nákupy určitě nejedu přesně podle pravidel, ale policejní prezident mi slíbil, že až mě budou zavírat, budou na mě hodní,“ vtipkoval Hamáček v tehdejší nelehké situaci.
Bezděky tak pojmenoval problém posledních týdnů, za nimiž se po skončení nouzového stavu musí udělat závěrečný účet. Nákupy to byly často tak divoké, že po nich nesmí zůstat pachuť neprověřených šlendriánů.
Jak se vlastně nakupovalo?
Ministerstva zdravotnictví a vnitra utratila – každé zvlášť – v Číně miliardy korun za zboží, kterého se v Česku žalostně nedostávalo. Nouzový stav se prodlužoval a nákupů přibývalo.
Absurdita dvojí distribuce
Nákupy obou resortů (Vojtěchův zásoboval nemocnice, Hamáčkův dodával pomůcky policii, hasičům, armádě a sociálním službám) bylo zajímavé sledovat i proto, že každý utrácel miliardy korun jinou cestou.
A twitterové přestřelky mezi oběma ministry daly jasně najevo, že v době, kdy koronavirus dopadá na lidi bez rozdílu politického přesvědčení, dva členové jedné vlády nespolupracují. Každý má svůj nákupní tým a veřejně se handrkují, kdo je lepší.
Ukázka z twitterové přestřelky dvou ministrů jedné vlády.
Hamáčkovo vnitro se díky Tvrdíkovým kontaktům v Číně pokusilo nakupovat přímo od čínských výrobců, tedy bez prostředníků, tudíž levněji. Od začátku bylo transparentnější v přehledech, od koho, co, kolik a za jakou částku nakoupilo.
Vojtěchovo zdravotnictví se zkraje do zveřejňování přehledů nehnalo. Až po několika urgencích od novinářů začalo vycházet najevo, které české prostředníky do nákupů v Číně vtáhlo.
Oba ministři prohlašovali, že v nouzi není čas na ideální postupy. „Nevypadá to ideálně, ale nežijeme v optimální době,“ vysvětloval ministr zdravotnictví.
Jak ale říká staré české přísloví, příležitost dělá zloděje.
Kdo dokáže nakupovat lépe a levněji?
Redakce Seznam Zpráv se rozhodla podrobit nouzové nákupy důkladnému zkoumání.
A záhy reportéři začali přicházet s pozoruhodnými zjištěními.
Zde nabízíme výčet titulků a anotací některých našich článků.
Vnitro v přepočtu za jednu masku zaplatilo 2,79 dolaru, Ministerstvo zdravotnictví 5,7 dolaru. (Následně se ukázalo, že to bylo dokonce 6,8 dolaru.)
Ještě před měsícem nevěděl lanškrounský majitel firmy LA Factory Radek Švec o respirátorech podle vlastních slov téměř nic. Nyní je z něj jeden z největších dodavatelů medicínského materiálu pro Ministerstvo zdravotnictví.
Ministerstvo zdravotnictví podepsalo pět objednávek na dodávku respirátorů FFP2 se společností Recea Prague. Hodnota zakázek činila 310 milionů korun. Předlužená firma nemá žádné zaměstnance, žádné webové stránky, žádné kontaktní údaje a podle obchodního rejstříku sídlí v třípatrovém činžovním domě na Malé Straně v centru Prahy.
První výrazný stín vržený na nákupy Hamáčkova resortu. Zveřejněná smlouva s čínskou firmou Liyi Trade Limited uváděla, že si u ní vnitro zakoupilo jeden a půl milionu roušek za bezmála 121 milionů korun. Cena jedné roušky by tak byla v přepočtu zhruba 80 korun. Doložit Hamáčkovu verzi o chybě vetkané přímo do smlouvy dalo úřadu pořádně zabrat. Celní prohlášení, které doložilo, že ve skutečnosti nešlo o roušky, ale o dražší respirátory, se podařilo najít až po pěti dnech.
„Masky dovezené z Číny netěsní. Jen když se přilepí na obličej“ Seznam Zprávy nechaly otestovat čínské respirátory a zjistily, že jejich účinnost může být až o polovinu horší. „Všechny testované typy přiměřeně vyhověly požadavkům, ale pouze v případě, když jsme respirátory přilepili na hlavu testovací figuríny,“ řekl k závěrům expert z Ústavu chemických procesů Akademie věd. Důvodem, proč čínské masky nesedí na obličeji Evropanů, je podle něj rozdílná anatomie obličejů. Proto se masky při testech lepí vteřinovým lepidlem nebo izolepou.
Firma De Sol investment s utajeným vlastníkem z karibského daňového ráje Belize měla dodat Ministerstvu zdravotnictví tři miliony respirátorů za 300 milionů korun. Seznam Zprávy zjistily, že dodavatel byl součástí vyšetřování obchodů s padělky, kvůli čemuž jej prověřovala i mezinárodní policejní instituce Interpol.
Z dokumentů o nákupech, které Seznam Zprávy získaly, je patrné, že česká ministerstva nakupovala i zboží bez evropského certifikátu CE. Tedy bez dokladu, že daný výrobek byl před uvedením na evropský trh posouzen a prověřen z hlediska funkčnosti a bezpečnosti. Seznam Zprávy nechaly posoudit také dokumentaci, kterou dodalo Ministerstvo vnitra k dodávce respirátorů od čínské společnosti Liyi Trade, ani u ní nebyl platný certifikát CE.
Firma LA Factory při první dodávce medicínských respirátorů dodala resortu ministra Adama Vojtěcha certifikát od polské laboratoře. Ta však Seznam Zprávám potvrdila, že žádný takový certifikát nevydala a že musí jít o falzifikát.
Ministr Vojtěch a jeho „vážná podezření“
Ministr zdravotnictví Vojtěch pod vlivem množících se pochybností o nákupech jeho resortu přestal mluvit o tom, že „nežijeme v optimální době“ a že jeho postupy „nevypadají ideálně“.
Naopak se začal stavět do role člověka, který chce přijít případným levárnám na kloub: všem dodavatelům rozeslal dopis a oznámil jim, že se rozhodl nákupy prověřit na základě „vážných podezření“. Od dodavatelů prý začne vyžadovat certifikáty pro dané ochranné pomůcky a platná prohlášení o shodě. Když je nebudou mít, pohrozil jim trestním oznámením.
Po dvou měsících nouzového stavu jsme se tedy dostali do situace, kdy sami ministři, zodpovědní za „jízdu bez pravidel“, začínají mluvit řečí paragrafů.
Nákupy v Číně už prověřuje i Nejvyšší kontrolní úřad. Kromě toho můžeme předpokládat, že divoké jaro na dvou ministerstvech se může stát (možná už stalo) podnětem pro vyšetřování policie, která se ze zákona musí zabývat informacemi z veřejných zdrojů. Nota bene když „závody“ ministrů vnitra a zdravotnictví o to, kdo nakoupí více a levněji, jasně ukázaly, za jakou cenu se ochranné prostředky i v době celosvětové pandemie daly skutečně pořídit. A jak se na nich dokázal ještě někdo další přiživit.
Hamáčkova slova o tom, že „až mě budou zavírat, budou na mě hodní“, byla zřejmě opravdu jen pokusem o odlehčení tehdejší vyhrocené situace. Zatýkání ministrů asi není na pořadu dne. Ale důkladné vyšetření všech okolností, vazeb, padělků a chybějících certifikátů od firem, jimž někdo na ministerstvech otevíral dveře, je zcela namístě.
A věřme, že si ministři Hamáček a Vojtěch vybaví všechny okolnosti, aniž by jim k tomu někdo musel křičet do ucha:„Nebuďte slušnej! Kdo to byl? Jméno!“
Kauza podivných nákupů ve stavu nouze nekončí ani pro nás.
