Článek
Podle ministerstva zdravotnictví byly mezi důvody často obavy mladých lidí ze studia a profesní kariéry nebo rodinné neshody zesílené dlouhým časem stráveným s příbuznými kvůli koronavirové epidemii, píše agentura Kjódó.
Čtrnáct dětí, které si sáhly na život, chodilo na první stupeň základní školy, 146 na druhý stupeň a 339 jich chodilo na střední školu. Za rok stoupl zejména počet sebevražd dívek-středoškolaček, z 80 na loňských 140. Japonská národní policejní agentura sleduje údaje od roku 1980, loňský počet sebevražd dětí byl od té doby nejvyšší.
Při srovnání jednotlivých měsíců se počet sebevražd zdvojnásobil v červnu, výrazně vyšší byl také v dalších měsících druhé vlny epidemie covidu-19 v Japonsku. Za první vlny epidemie, od ledna do května, byla přitom loňská čísla srovnatelná s roky předcházejícími.
„Virus (dětem) sebral příležitosti k setkání s ostatními studenty, s nimiž se cítí dobře, při školních a mimoškolních aktivitách, a po většinu dne je nechal se trápit,“ uvedla Junko Kobajašiová z tokijské organizace provozující linky pomoci pro děti. Rodiče i učitelé podle ní musí více pečovat o děti, které jsou teď zranitelnější, píše Reuters.
Počet sebevražd v Japonsku loni stoupl také u dospělých, poprvé od finanční krize v roce 2009. Loni si v Japonsku vzalo život 21 081 lidí, z toho 7026 bylo žen. Zatímco počet mužů velmi mírně klesl, počet žen výrazně stoupl, píše Kjódó s odvoláním na oficiální policejní statistiky.
Za sebevraždami žen jsou podle policie zdravotní, rodinné a finanční obtíže. Podle některých odborníků inspirovaly část lidí k činu sebevraždy mladého japonského herce a zpěváka Harumy Miury v červenci a herečky Júko Takeučiové v září, uvádí Kjódó.
