Vinen, rozhodl soud. Vraha Kuciaka a Kušnírové poslal na 23 let za mříže

Bývalý voják Miroslav Marček si odsedí 23 let ve vězení s maximální ostrahou a propadne mu majetek. Specializovaný trestní soud ve slovenském Pezinku ho uznal vinným z úkladné vraždy novináře Jána Kuciaka, vraždy jeho snoubenky Martiny Kušnírové a úkladné vraždy podnikatele Petra Molnára z roku 2016.

Soud při výši trest uplatnil tzv. mimořádné snížení trestu. Marček, kterému hrozilo až doživotí, se letos v lednu ke všem třem vraždám u soudu přiznal. Jeho případ se z toho důvodu projednával zvlášť.

„Soud slyšel volání po uložení doživotního trestu, které se odvíjelo od samotného následku - od vraždy dvou mladých lidí motivované prací Jána Kuciaka. Soud měl ale povinnost přihlédnout i ke způsobu, k osobě, k jeho osobním rodinným poměrům, k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem,“ odůvodnila rozhodnutí předsedkyně senátu Ružena Sabová.

Mluvila o chladnokrevnosti všech třech vražd, Marčekovi ale pomohlo to, že se u soudu postavil k činům čelem, přiznal se a vypovídal. „Soud tímto trestem vyslal signál, že přiznání a spolupráce mají smysl,“ řekl Sabová.

Prokurátor navrhoval pro Marčeka trest 25 let ve vězení, právní zástupci rodin požadovali doživotí. Marčekův obhájce žádal snížený trest. V soudní místnosti v Pezinku nedaleko Bratislavy jsou v pondělí jen novináři ze tří médií, důvodem jsou opatření proti šíření epidemie koronaviru. Soudkyně Sabová ale umožnila zvukový přenos.

Kvůli vraždě Kuciaka a Kušnírové je obžalovaný podnikatel Marian Kočner, jeho známá Alena Zsuzsová a Marčekův bratranec Miroslav Szabó. Pátý obžalovaný Zoltán Andruskó už v minulém roce podepsal dohodu o vině a trestu a ve vězení si odsedí 15 let.

„Jsem si vědom toho, co jsme spáchali. To, že jsem je vídal v televizi, bolest mě přinutila zamyslet se. Je mi to líto,“ tvrdil letos v lednu u soudu Marček. Pak popsal, jak společně se svým bratrancem Szabóem dostal od Zoltána Andruskóa informace o Kuciakovi, jak novináře sledovali a jak nakonec dvojici v únoru 2018 zavraždil.

Dopoledne vypovídali znalci z oboru psychologie a psychiatrie. Podle nich není Marček duševně nemocný a jeho resocializace je nepravděpodobná. Kočner, Zsuzsová i Szabó čekají na pokračování procesu za mřížemi. Kočner si podle obžaloby objednal vraždu novináře z pomsty za to, že Kuciak psal o jeho ekonomické trestné činnosti.

Vláda Sebastiana Kurze v Rakousku začne od 14. dubna přece jen poněkud zmírňovat opatření v boji proti novému typu koronaviru. Otevřít budou moci obchody s prodejní plochou menší než 400 metrů čtverečních. Od 1. května pak mají mít otevřeno všechny obchody, nákupní centra, a dokonce i kadeřnictví, ovšem při zachování nošení roušek a omezeného počtu zákazníků.

„Rakousko reagovalo na šíření koronaviru rychleji a restriktivněji než jiné země. Díky tomu Rakousko i dříve krizový režim opustí,“ prohlásil v pondělí spolkový kancléř z Lidové strany. Sebastian Kurz současně oznámil, že od příštího týdne si lidé budou muset zakrývat nos a ústa nejen při nakupování, ale také ve veřejné dopravě.

Kurz sice pochválil disciplinovanost svých spoluobčanů, nicméně uvedl, že na otevírání škol, hotelů a restaurací je ještě brzy. Výhledově by se prý mohly otevřít v půli května. Verdikt ale podle aktuálního vývoje padne až koncem dubna. Právě do tohoto termínu se také prodlužuje omezení pohybu, včetně dodržování bezpečné vzdálenosti. Opustit domov mohou lidé pouze z jednoho ze čtyř důvodů: kvůli cestě do práce, k lékaři či lékárníkovi, nákupu nebo kvůli procházce či drobnému sportovnímu vyžití.

Polští poslanci v pondělí rozhodují o budoucnosti prezidentských voleb, jejichž první kolo má proběhnout 10. května. Vládní strana Právo a spravedlnost navrhuje, aby 30 milionů voličů hlasovalo poštou. Proti se staví opozice, která vyzývá kvůli epidemii k odložení voleb.

„Obálkové volby“, jak se začalo návrhu strany PiS přezdívat, vyvolaly konflikt ve vládnoucí trojkoalici. Menší koaliční strana Dohoda se staví proti květnovému termínu a navrhla minulý týden změnu ústavy, která počítá s odložením voleb o dva roky a vládou současného prezidenta Andrzeje Dudy až do roku 2022. Její návrh však nemá dostatečnou podporu.

PiS tak dál počítá s korespondenčním hlasováním. Předseda Dohody Jarosław Gowin ale na protest rezignuje z funkce vicepremiéra a ministra vysokého školství. Oficiálním důvodem je to, že nejsilnější strana PiS nesouhlasila s odkladem voleb na srpen. Ve vládě jeho strana zůstane.

Vládní hlasovací mašinerii se také kvůli „obálkovým volbám“ po delší době zadrhl motor, když se jí v pondělí nepodařilo změnit program schůze sněmovny. Koalici chyběly hlasy od Dohody. Hlasovat se bude odpoledne znovu. Pokud by v Sejmu korespondenční hlasování nakonec prošlo, stejně na nějakou dobu narazí v senátu, který zákon může na měsíc zdržet. Termín 10. května tak nakonec nemusí být kvůli lhůtám definitivní. Náročnou logistickou operaci má zajistit Polská pošta. Už v pátek byl proto do jejího čela dosazen člověk ze struktur PiS.

Pošta navíc v aktuální krizi dostává i další pravomoci. Deník Rzeczpospolita v sobotu napsal, že pošta má mít nově pravomoc otevírat úřední psaní, dokumenty v obálce naskenovat a doručit je adresátovi elektronicky. Mluvčí vlády v pondělí upřesnil, že to bude moci pošta dělat jen se souhlasem adresáta.

Debatu vzbudilo také další vládní nařízení o zákazu vstupu do státních lesů a národních parků, tedy zhruba na jednu čtvrtinu polského území. Na sociálních sítích to vzbudilo vlnu nevole a nepochopení. Média původně uváděla, že se zákaz netýká myslivců, úřady ale pak upřesnily, že až do 11. dubna dopadá nařízení na všechny. Rozvolňují se naopak pravidla pro náboženské obřady. Při bohoslužbě se může na Velikonoce v kostelích sejít nově nejvíce 50 lidí místo dnešního limitu pěti věřících.

A zatímco se v zemi debatuje o volbách, upozaděné zůstávají závažné problémy dlouhodobě podfinancované zdravotní péče. Kvůli nákazám stovek lékařů a zdravotních sester se uzavírají nemocniční oddělení i celé nemocnice, panuje akutní nedostatek personálu a ochranných prostředků.

Deník Polska Times, jenž přinesl zpovědi několika lékařů z celé země, píše o epidemickém domino efektu. Zdravotnický personál, kterého byl v zemi nedostatek už před krizí a pro který není dostatečná kapacita testů na koronavirus, totiž často pracuje hned v několika zařízeních najednou. Lékaři uvedli, že lidé mohou brzy začít umírat i na banální záležitosti, jako je zánět slepého střeva.

Parkování v celém Maďarsku je od pondělí z důvodu koronavirové krize zdarma, rozhodla o tom vláda. Podle premiéra Viktora Orbána je důležité, aby od sebe lidé v současné situaci dodržovali doporučenou vzdálenost. Ten, kdo může, tak má k dopravě použít vlastní auto.

S bojem proti koronaviru mají v Maďarsku pomoci rozsáhlé změny ve státním rozpočtu a také „epidemický fond“, který zřídila vláda. Do něj má přinést 36 miliard forintů zdanění nadnárodních společností, 55 miliard forintů ze zdanění bank a 34 miliard forintů převedených z rozpočtů obcí a měst a také peníze ze zdanění zahraničních maloobchodních firem.

Další 1,2 miliardy forintů, tedy v přepočtu 90 milionů korun, má do fondu jít díky zkrácení státní podpory vyplácené politickým stranám. Vládnoucí Fidesz výpadek příjmů zvládne, menší opoziční strany se podle televize RTL obávají finančního vykrvácení. Opoziční Jobbik místo toho navrhuje zdanění podnikatelů, kteří podezřele často vyhrávají státní zakázky.

Opoziční strany také v pondělí ve společném prohlášení vyzvaly premiéra, aby nezneužíval své nové pravomoci a dvoutřetinovou většinu, kterou má v parlamentu jeho strana Fidesz. „Všechna opatření, jež se netýkají zdravotnictví či sociálních a pracovních otázek, jsou zbytečná a nepřijatelná,“ píše pětice opozičních stran. Orbán podle nich epidemii využívá k posílení vlastní moci.

V turbínové strojovně maďarské jaderné elektrárny Paks minulý čtvrtek hořel kontrolní panel. Zaměstnanci požár ihned uhasili. Incident podle Národní agentury pro atomovou energii provoz elektrárny neovlivnil. Příčina požáru se vyšetřuje.