Víme, že brexit bude. Ale nic víc

„Odcházíme 31. ledna, už nejsou žádná jestli, žádná ale.“ Jasný výrok britského premiéra Borise Johnsona, ke kterému dali britští voliči mandát.

Investoři v bezprostřední reakci ocenili, že se mlhy brexitové nejistoty konečně zvedly, a britská libra i akcie začaly posilovat. K růstu jim pomohly i dobré zprávy z čínsko-amerického jednání, takže v průběhu několika hodin po sobě zmizely hned dva tíživé problémy.

„Investoři dostali dva velké vánoční dárky v předstihu, takže mají aspoň na chvíli důvod k radosti,“ řekl agentuře Reuters obchodník s měnami ve společnosti Westpac Sean Callow. „Přestože k definitivnímu ukončení obchodních válek a dotažení brexitu bude třeba ještě mnoha obtížných vyjednávání, budoucí směr v obou klíčových záležitostech je jasně vytyčen,“ uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Libra posílila k hranici, kde se nacházela před rokem a půl, jakmile se na obrazovkách objevily výsledky exit pollů. Ty už ve 23.00 našeho času naznačily, že Boris Johnson zůstane v premiérském křesle a bude mít v parlamentu většinu, kterou by mu záviděla i železná lady Margaret Thatcherová.

„Výsledek voleb znamená cestu vpřed, neboť odbourává primární nejistotu typu brexit ano-ne. A byznys nejistotou velmi trpí. Když se podíváme na alternativní volební varianty, znamenaly návrat v čase zpět, nikoliv dopředu, a tedy prodlouženou nejistotu,“ uvádí hlavní výhodu vysokého zisku konzervativců Martin Macourek z českého zastoupení CzechTrade v Londýně.

Na diplomaty čeká výzva v podobě budoucího uspořádání vztahů mezi Velkou Británií a 27 státy Evropské unie. Při jednáních o výstupové smlouvě strávili vyjednavači obou stran měsíce a měsíce času. Jakmile se brexit stane skutečností, tedy nejpozději o půlnoci z 31. ledna na 1. února 2020, rozběhne se další kolo jednání o budoucích vztazích.

„Vzhledem k drtivé většině konzervativců lze očekávat velmi rychlý postup. Již v sobotu by Dolní sněmovna mohla schválit rozvodovou smlouvu. Bude jmenovaný vyjednávací tým ve věci dohody o volném obchodu, který bude mít mnohem silnější mandát, a to celé věci prospěje,” dodal Macourek.

Johnson avizoval, že by chtěl mít o dalším evropsko-britském uspořádání jasno do konce roku 2020, což je velmi optimistický scénář. Vzorů, jak je možné postupovat, existuje hned několik, všechny mají svoje plusy a minusy a Britové avizovali, že se nekloní ani k jednomu. Se Švýcarskem je Unie provázána řadou bilaterálních smluv, s Norskem (a Islandem s Lichtenštejnskem) ji zase pojí dohody o Evropském hospodářském prostoru. Nabízí se také varianta smlouvy o volném obchodu po kanadském, japonském nebo korejském vzoru.

Výhodou může být, že obě strany po téměř padesáti letech soužití v rámci EU jsou poměrně sladěné, a tak by jednání nemusela trvat extrémně dlouho. Uzavírání podobných smluv totiž obvykle zabere deset a více let. Například komplexní smlouva mezi EU a Kanadou začala vznikat v roce 2004, o pět let později se při jednání v Praze svět o námluvách mezi Bruselem a Ottavou oficiálně dozvěděl, v roce 2016 jednání skončila a na smlouvách začal zasychat inkoust. Aby se pak objevily potíže při schvalování v členských zemích.

„Velká Británie se samozřejmě bude snažit zachovat si co nejsilnější postavení s tím, že napříště již s největší pravděpodobností nebude členem celní unie, jednotného trhu EU, stejně tak jako už nebude následovat jurisdikci Evropského soudního dvora,“ uvedla Veronika Vaněčková, specialistka na problematiku brexitu v právní kanceláři Squire Patton Boggs. Dodala, že zůstala řada nejasností, a tak ještě může dojít na velké turbulence jak v Londýně, tak ve členských státech sedmadvacítky.

„Jediné, co dneska víme, je, že v průběhu ledna to propukne. Nejspíš tam asi bude dvouleté přechodné období, takže to snad nebude změna ráz na ráz,“ říká Jiří Kejval ze společnosti Techo, která na ostrovy vyváží nábytek. Noční můra odloženého „tvrdého brexitu“ totiž stále není zažehnána, teoreticky se může stát, že se EU a Británie během přechodného období nedohodnou.

„Kdyby došlo k tvrdému brexitu, české firmy to výrazně ovlivní. Na druhou stranu tuto variantu nepředpokládám, na obou stranách kanálů La Manche jsou velmi silné obchodní zájmy,“ uklidňuje Macourek. Pro firmy se podle něj alespoň vyjasnilo, že při exportu do Británie budou potřebovat EORI čísla pro komunikaci s celními úřady.

Velká Británie představuje pro české firmy velmi významný trh, v roce 2018 na něj vyvezly zboží za více než 200 miliard korun. Z ostrovního království to dělá z hlediska exportu pátý nejvýznamnější trh. Brexitová nejistota se už pravděpodobně projevila v poklesu českého vývozu do Británie, v roce 2017 tam mířily zboží a služby za 210 miliard korun.