Video: Začala pouť do Mekky. S rouškami, dezinfekcí a zlomkem účastníků

Hadždž, jak se posvátná událost arabsky označuje, má původ v předislámské Arábii a jednou za život by ji měl vykonat každý muslim. Tedy pokud mu to dovoluje zdraví a finanční prostředky.

Cílem pouti je dvoumilionové město Mekka ležící v Saúdské Arábii a především tamní svatyně Kaaba, směrem ke které se modlí muslimové po celém světě. Po desetiletích milionových davů a mezinárodních návštěvníků se jí letos smí zúčastnit pouze místní a cizinci, kteří v Saúdské Arábii žijí trvale. To ale není jediná podmínka účasti.

Ve snaze zabránit dalšímu šíření koronaviru a kvůli ochraně rizikových pacientů se jí smí zúčastnit pouze zdraví věřící ve věku dvacet až padesát let. Vybráni byli prostřednictvím náročné selekce, posléze podstoupili testy na koronavirus, měření teploty, dezinfekci zavazadel a povinnou karanténu.

Během celé události musí nosit elektronické náramky, které monitorují jejich pohyb. Očekává se, že po odjezdu z Mekky opět podstoupí domácí izolaci. Teď už se ale po malých skupinkách a s nasazenou rouškou účastní starodávných rituálů, jejichž základy položil Mohamed před skoro 1400 lety, když Mekku dobyl.

Saúdskoarabské úřady původně avizovaly pouze tisíc povolených účastníků, lokální média ale hovoří o 10 tisících.

Fyzicky i duševně náročná pouť má vést k větší pokoře a jednotě mezi muslimy. Místo objímání se v davech a společného stolování jedí poutníci předbalená jídla na hotelových pokojích a modlí se sami. V případě zdravotních problémů jsou pro ně nachystané sanitky a několik zdravotních zařízení. Mezinárodní média mají přístup zakázán.

Saúdská Arábie patří aktuálně k nejzasaženějším zemím Blízkého východu. Nemocí covid-19 se v zemi nakazilo přes 270 tisíc lidí, z nichž je aktuálně nemocných asi 50 tisíc. Letošní událost proto provází kvůli nutným omezením přívlastek bezprecedentní. Saúdové dokonce původně zvažovali úplné zrušení pouti, která tvoří jeden z pěti pilířů islámu.

„Máme výjimečné privilegium provést pouť i za zbytek muslimů po celém světě,“ okomentoval netradiční podmínky Káhindí Kásim Jusúf, jeden z letošních účastníků hadždže. Podobně jako on se cítí i ostatní poutníci, se kterými hovořila zpravodajská televize CNN. Pouť pro ně představuje odměnu za čas strávený v izolaci daleko od rodiny.

Cesta do Mekky bývá tradičně největším náboženským shromážděním na světě. Odehrává se v posledním měsíci islámského kalendáře zvaného Dhul Hidždža, přibližně mezi 7. až 12. dnem tohoto měsíce. Konání hadždže je každý rok jiné, protože islámský kalendář je založen na pohybu Měsíce.

Trvá pět dní a zahrnuje řadu rituálů. Jedním z nich je obcházení svatyně Kaaby, kterou muslimové během hadždže zakryjí černě zabarveným brokátem se zlatými nitěmi. Krychlová stavba v sobě ukrývá posvátný černý kámen. Muslimové ji musí obejít sedmkrát proti směru hodinových ručiček. Dotýkání se Kaaby je letos zakázané. Poutníci nosí speciální rituální oděv, který symbolizuje lidskou rovnost před Bohem. Pro letošní pouť jim ho darovala vláda spolu s vydezinfikovaným modlitebním koberečkem.

Dále se účastní běhu mezi pahorky Safá a Marva nebo kamenování Satana v údolí Miná, kterým pouť vrcholí. V den kamenování slaví muslimové také Íd al-adhá neboli Svátek oběti. Připomínají si během něj Abrahámovo obětování berana Bohu, na místo syna, kterého měl původně nabídnout.

Koronavirus se podepsal nejen na podobně letošní pouti, ale očekává se, že zasáhne i tamní ekonomiku. Pouť každoročně vygeneruje kolem 12 miliard dolarů, tedy zhruba 269 miliard korun, a ekonomicky na ní závisí řada zaměstnání a podniků v Mekce.