Článek
Na základě mírové dohody vyslala Moskva do Náhorního Karabachu vojenský kontingent o zhruba 2000 vojácích, který má dohlížet na klid zbraní.
Ruské mírové jednotky vstoupily do okresu Kelbadžar na severozápadě Náhorního Karabachu 13. listopadu. Jedná se o území, které bylo podle mírové smlouvy přisouzeno Ázerbájdžánu. Rusové zaujali pozice nedaleko kláštera Dadivank. Ke klášteru nyní směřuje mnoho lidí, aby se naposledy rozloučili se starobylým arménský klášterem.
„Když na to myslím, vzpomenu si na deportace Arménů v roce 1915. Tehdy odsud lidé odjížděli na volských povozech. Nyní je to na nákladních autech. Nenapadají mě slova, jak to popsat. Cítíme se jako oběti. Doufejme, že nám bůh dá zase něco dobrého. My, Arméni, jsme si už takovými situacemi prošli mnohokrát, nikdy jsme ale neztratili naději,“ svěřila se reportérům Rádia Svobodná Evropa jedna z návštěvnic kláštera.
Před mnoha domy čekají nákladní auta. Muži na ně nakládají veškerý majetek, který za žádnou cenu nechtějí přenechat Ázerbájdžáncům.
„Smutná atmosféra panuje také v nedaleké vesnici. Lidé odcházejí a pálí své domy. Ředitel místní školy před malou chvíli odešel a spálil budovu školy i svůj dům,“ popisuje tamní situaci reportérka Rádia Svobodná Evropa.
Z kláštera už byly odvezeny také dva chačkary, což jsou starobylé arménské kamenné stély s vyrytým křížem a dalšími ornamenty. Údajně jsou staré 800 let. Tyto zdobené kameny prý ještě nikdy nebyly převezeny na jiné místo. Jeden z místních kněží - otec Hovhannes, říká, že on klášter neopustí, a věří, že se sem v budoucnu vrátí i zmíněné chačkary.
„Vím, že se sem kameny, které byly nyní přesunuty, zase jednou vrátí. Nikdy neztrácím naději,“ říká kněz.
Stovky lidí začaly opouštět válkou zničené oblasti Náhorního Karabachu už 11. listopadu. Jejich cílem bylo většinou hlavní město Arménie Jerevan.
„Teď, když byl Kelbadžar a všechny ostatní okresy dány Ázerbájdžánu, zůstali bychom pod stejnou blokádou jako před rokem 1992. Ázerbájdžán by nám poskytl pouze úzkou cestu, která by nás spojovala s Arménií, a nikdo neví, jak bezpečné by to bylo. Nemá smysl tady dál žít. Nemá to budoucnost,“ říká Armén, který se rozhodl opustit svůj domov.
Podrobnosti v úvodním videu.
