Článek
„Vodu nám nedovezou. Vozidla jsou na cestě. Ale voda zamrzá, protože venku mrzne,“ uvedl pro AP hasič Alexandr Bašajev, zatímco se větví snažil hasit požár trávy.
Oheň vypukl poblíž ruského města Magadan na ruském Dálném východě a je jedním z mnoha, které v poslední době v Rusku vzplály.
Suchá tráva začala hořet 12 kilometrů od vesnice Arman, kde teplota ráno dosáhla 17 stupňů pod nulou. Hasiči proto nebyli schopni hasit pomocí vody z nedalekého jezera a museli si poradit jinými způsoby.
Normálně by v tomto ročním období byla země už pod hustým sněhem, ale nyní hlásí několik oblastí východního Ruska – mezi nimi i nejchladnější území Jakutsko, že sníh dosud nenapadl, píše server The Siberian Times.
As world leaders continue working in Glasgow/UN Climate Change Conference, here is our postcard from Siberia, highlighting recent major changes:bubbling methane in the Arctic, peat fires burning at -50C, giant craters peppering the Yamal peninsula, & more https://t.co/t55KLVlEsa pic.twitter.com/xpxr8EYxCM
— The Siberian Times (@siberian_times) October 31, 2021
Požáry v této oblasti jsou běžné, ale letos se šíří rychleji než obvykle. Prognóza jejich dalšího vývoje je podle hasičů a meteorologů krajně nepříznivá.
Ekologové upozorňují, že během sezony lesních požárů shoří na Sibiři - a čas od času i v evropské části Ruska - každoročně miliony hektarů lesních porostů. Některé požáry úřady ani nehasí, pokud dospějí k názoru, že hašení by vyšlo dráž než škody způsobené ohněm v odlehlých a často špatně dostupných končinách.
Místy se ale situace natolik vymkne kontrole, že dým z lesních požárů týdny dusí i vzdálená města. Vědci připomínají dopady na globální oteplování.
Nebezpečné jsou tyto požáry zejména proto, že se oheň může přesunout do masivních sibiřských rašelinišť, kde „přečká“ zimu a na jaře znovu zachvátí okolní lesy. To potvrzují i letošní záběry, které zveřejnil server The Siberian Times. Je na nich vidět doutnající rašelina pod horou sněhu, podle listu jde o pozůstatek požárů v roce 2020.
Na problematiku požárů v tajze poukazoval na klimatickém summitu COP26 v Glasgow i americký prezident Joe Biden, který kritizoval ruské i čínské představitele za to, že se navzdory vážným klimatickým problémům nedostavili na probíhající konferenci OSN.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však Bidenovo vyjádření vyvrátil a prohlásil, že když poukazuje, že tundra hoří, „nezapomínejme, že hoří lesy také v Kalifornii, v Turecku a v dalších zemích světa. Jsou to mimo jiné důsledky změny klimatu, kterým čelíme,“ dodal Peskov.
Peskov zdůraznil, že ruská klimatická opatření si „nestanovují cíle, aby se shodovala s nějakou událostí“.
Ruský prezident Vladimir Putin v předem nahraném projevu k účastníkům konference OSN o klimatu uvedl, že jeho země přijímá nutná opatření, aby zachovala své lesy, které tvoří asi pětinu všech lesů na světě. „Přijímáme ta nejserióznější a nejenergičtější opatření pro jejich zachování. Zdokonalujeme řízení lesního hospodářství, bojujeme s nelegálním kácením a lesními požáry, zvětšujeme plochy, kde se lesy obnovují. Důsledně zvětšujeme financování zaměřené na tyto cíle,“ řekl Putin podle agentury RIA Novosti.
Putin také odmítl obvinění ze strany USA, že jeho země nedělá v boji proti klimatickým změnám dostatek, uvedla agentura Reuters. Rusko tento týden schválilo dlouhodobou vládní klimatickou strategii, jejímž cílem je uhlíková neutralita do roku 2060.
