Video: V Karabachu se bojuje pátým dnem. Světoví lídři žádají klid zbraní

V autonomní oblasti Náhorního Karabachu pokračují ostré boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami. Baku i Jerevan hlásí desítky mrtvých a stovky zraněných, umírají i civilisté. Ve Stěpanakertu, hlavním městě autonomní oblasti, byly podle BBC celou noc slyšet výbuchy i těžké dělostřelectvo. Stěpanakert zůstal celou noc ve tmě, aby znesnadnil útok ázerbájdžánským dronům.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany uvedlo, že během noci provádělo „drtivé dělostřelecké údery na pozice ozbrojených sil Arménie“. Zástupci Náhorního Karabachu mezitím reagovali tím, že situace je „napjatá“ a došlo k výměně palby. „Nepřítel se pokusil přeskupit svá vojska, ale arménské síly všechny tyto pokusy potlačily,“ píše BBC.

Arménská média ve čtvrtek informovala, že během středečního ázerbájdžánského náletu na město Martakert zahynuli tři civilisté. Státní zpravodajská agentura Armenpress uvedla, že od začátku bojů bylo zabito sedm civilistů a 80 vojáků.

Arménské ministerstvo obrany zveřejnilo podle BBC snímek arménského tryskového letounu SU-25, který byl v úterý sestřelen tureckou stíhačkou F-16. Turecko, neochvějný spojenec Ázerbájdžánu, odmítlo toto obvinění jako „lacinou propagandu“. Zároveň dalo najevo odhodlání pomoci Ázerbájdžánu „získat zpět okupovaná území“. Autonomní armáda oznámila ve čtvrtek sestřelení ázerbájdžánského vrtulníku. Ázerbájdžán to popřel.

V brzkých ranních hodinách byli při útoku na vesnici Martuni zraněni dva novináři francouzského deníku Le Monde. Podle média byli také zraněni dva arménští novináři a zemřel jeden policista. Arménské ministerstvo zahraničí obvinilo z útoku na francouzské občany Ázerbájdžán.

Francouzský prezident Emmanuel Macron po příjezdu na zasedání Evropské rady oznámil, že Francie již připravuje letadlo k repatriaci obou novinářů.

Emmanuel Macron vyzval ve čtvrtek spolu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem k okamžitému klidu zbraní. Lídři mezinárodních mocností to uvedli ve společném prohlášení.

„Žádáme okamžité zastavení nepřátelských akcí mezi všemi relevantními ozbrojenými sílami,“ uvedli světoví lídři, kteří stojí v čele takzvané Minské skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Ta byla vytvořena v roce 1992 s cílem zprostředkovat mírové řešení sporu o Náhorní Karabach.

Prezidenti Spojených států, Francie a Ruska také vyzvali „vůdce Arménie a Ázerbájdžánu, aby se neprodleně zavázali k obnovení věcných jednání“ pod záštitou OBSE, a odsoudili eskalaci konfliktu.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na to reagoval, že je naprosto nepřijatelné, aby se tyto tři země snažily přivést obě strany k příměří, a to s ohledem na to, že „problém skoro 30 let zanedbávaly“. Erdogan také uvedl, že příměří bude vyžadovat stažení arménských sil ze separatistické enklávy, a zopakoval tak stanovisko ázerbájdžánského prezidenta. Ten již dříve uvedl, že je nutné obnovit územní celistvost země a že boje skončí až poté, co se arménská vojska zcela stáhnou z regionu. Prezident mezinárodně neuznávaného Náhorního Karabachu Araik Arutjunjan vyzval k přípravě na dlouhou válku.

Francouzský prezident v Bruselu také uvedl, že „má informace, které naznačují zapojení syrských žoldnéřů najatých Tureckem“. „Toto je velmi vážný, nový fakt, který mění hru,“ dodal státník. Nad zprávami o zapojení syrských žoldnéřů vyjádřilo ve středu znepokojení i Rusko. Podle něj mohou nájemní vojáci destabilizovat celý region.

Spor o hornatou oblast o rozloze přibližně 4400 kilometrů čtverečních panuje mezi Armény a Ázerbájdžánci dlouhodobě. Autonomní oblast leží na území jižního Ázerbájdžánu, převážně ji však obývají etničtí Arméni. V roce 1988 vypukla po odpojení od SSSR mezi Armény a Ázerbájdžánci o oblast krvavá válka, podle odhadů si vyžádala až 30 000 obětí a v jejím důsledku byl vysídlen až milion lidí. Patová situace do značné míry převládá od příměří v roce 1994. Boje, které propukly v neděli ráno, jsou označovány za nejhorší od 90. let minulého století.