Článek
V prosinci 2019 se politický aktivista Alexej Garšin a jeho spolupracovník vydali do míst, kde by údajně měla stát tajná prezidentova prázdninová rezidence. Když ale aktivisté dorazili k bráně uzavírající silnici, ochranka je informovala, že jsou sice na správné silnici, ale dál je nemohou pustit.
„Tohle je oblast, která je chráněna,“ říká mužům jeden ze strážců. „Proč?“ ptá se Alexej Garšin. „Protože dál v horách stojí chata,“ odpovídá člen ochranky. „O tom jsme slyšeli. Je to rezidence našeho obdivovaného prezidenta,“ dodává aktivista. „Ano,“ potvrzuje ochranka.
Ke zmíněnému rozhovoru došlo ve východní části Uzbekistánu. O rok dříve bylo ve stejné oblasti natočeno i video, jak se zde ve velkém rozsahu opravují silnice a budovy. Ve stejné době – v říjnu 2018 řekl místní úředník reportérům Rádia Svobodná Evropa, že se mezi lidmi mluví o tom, že sem Mirzijojev pozval na návštěvu do své horské rezidence prezidenta Vladimíra Putina.
Od té doby se novinářům uzbecké redakce Rádia Svobodná Evropa podařilo zdokumentovat další důležité důkazy o existenci tohoto tajného komplexu, který byl vybudován za stovky miliónů dolarů.
,Pokud budeme sledovat zmíněnou cestu za uzávěrou s pomocí Google Earth, tak zjistíme, že jsou po cestě zřejmě další kontrolní stanoviště. Dál je pak vidět samotná rezidence s přistávací plochou pro helikoptéry a upravené zahrady. K dispozici ale nejsou žádné fotografie.
Dělníci, kteří zde pracovali, potvrdili reportérům, že jim před vstupem do oblasti byly odebrány všechny jejich mobilní telefony. Satelitní mapa znázorňuje, jak oblast vypadala před tím, než bylo v místech vybudováno umělé jezero. Reportérům RFE/RL místní obyvatelé zároveň potvrdili, že byla kvůli tomu zbourána i řada zdejších domů.
Šavkat Mirzijojev se stal v Uzbekistánu prezidentem v prosinci roku 2016. Prohlašoval tehdy, že bude vládnout v zemi více otevřeně než jeho předchůdce Islam Karimov. Ale neoficiální rozhovory, které novináři vedli s dvěma uzbeckými úředníky a také dokumenty, které získali, dokazují, že výstavba tohoto tajného horského rezortu začala jen několik měsíců po jeho nástupu do funkce.
V listopadu 2020 Aleksej Garšin, zavolal úředníkovi Uzbeckých drah, což je státní podnik, který měl nad výstavbou dohled. Úředník uvedl jen své příjmení – Tuljaganchodjajev.
Aktivista se ho zeptal na celkové náklady projektu. Na telefonický dotaz odpověděl: „Cena není nikde uvedena. Projekt byl postaven v souladu s dokumentem, která má klasifikaci tajné,“ uvedl po telefonu úředník.
Reportéři také požádali o komentář několik úředníků v hlavním městě Taškentu včetně prezidentské kanceláře, Uzbeckých drah a i dalších státních podniků, které byly do projektu zapojeny. Ale prozatím bez odpovědi.
Existuje ale i další indicie, že je v horách na východě Uzbekistánu schováno něco opravdu velmi důležitého – celá tato oblast byla označena za bezletovou zónu.
Další reportáže z produkce Rádia Svobodná Evropa najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
