Článek
Kazašští úředníci tvrdí, že se jedná o cyklický jev. Ale někteří odborníci se domnívají, že příčina je někde jinde.
„V ruském Baškirsku jsou tři přehrady, které její tok regulují. Takže každé jaro jsou tam zaplavovány vesnice i města – zatímco tady je sucho,“ říká kazašský spisovatel Aleksandr Jalfimov.
„Mnoho lidí na to samozřejmě má různé názory a třeba tvrdí, že to je spojeno s přirozenými cykly. Používají termín ‚regrese‘. Ale podle mě se jedná o výsledek lidské činnosti,“ souhlasí ochránce životního prostředí Arman Khairullin.
Voda v Uralu je vhodná jak na využití v zemědělství, tak i jako pitná.
Pokles vody má za důsledek i velký úbytek ryb. „Dříve tam žila spousta ryb. Denně jich zde bylo možné chytit asi 30 až 40 tun. Dnes je jich v řece mnohem méně, protože v toku je málo vody. Dříve tu rostl rákos, ale letos úplně zmizel. A pokud tu není rákosí, rybí potěr se odplaví,“ říká místní rybář.
Velký úbytek vody se už zřetelně projevuje na tamní flóře a fauně.
„Do všech těch přehrad, které byly na řece vybudovány, proudí čím dál méně vody. Některé začínají vysychat. Pokud to bude pokračovat, stromy na nivě uvadnou, zvířata, jako jsou kanci nebo jeleni, zmizí. Už tu nejsou téměř žádní losi. Někdy sem přijde jen pár kusů z Ruska,“ tvrdí ekolog Bulat Bisengalijev.
Organizace spojených národů uvádí, že Kazachstán může do roku 2040 čelit úbytku až 50 procent dosavadních zásob vody.
Více v úvodním videu. Reportáž je součástí pořadu Svět bez obalu, jehož archiv najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
