Článek
Kvůli rostoucím nákladům a klesajícím zásobám paliv musejí čerpací stanice v mnoha částech Číny prodávat naftu v omezeném množství. Informoval o tom server BBC.
Druhá největší světová ekonomika se tak potýká s dalším problémem. Čína se totiž v současné době nachází uprostřed masivní energetické krize, kvůli nedostatku uhlí a zemního plynu se část provincií potýká s výpadky elektřiny.
Celá situace se zřejmě promítne na globálních dodávkách.
Některé čínské podniky proto dočasně zavřely, teď se však na světové dodavatele z Číny valí problém ve formě prázdných nádrží. Z příspěvků na čínské sociální síti Weibo totiž vyplývá, že někteří řidiči kamionů musí čekat na doplnění paliva celé dny.
Další rána pro dodavatele
Problém se tak podle analytiků promítne i na přetrvávající krizi dodavatelského řetězce.
Celosvětová krize byla z velké části způsobena pandemií, kdy došlo k řadě uzavírek a komplikací v hlavních dopravních a nákladních uzlech. S otevřením ekonomik však došlo ke zvýšení poptávky, a nápor na dodavatele tak narostl.
„Zdá se, že současný nedostatek nafty ovlivňuje podniky dálkové přepravy, které mají transportovat i zboží určené pro spotřebitele mimo Čínu. Celá situace se tak zřejmě promítne na globálních dodávkách“ řekla Mattie Bekink, ředitelka pro čínské záležitosti v analytické společnosti Economist Intelligence Unit.
Kamiony v Číně mohou momentálně natankovat pouze 100 litrů nafty. To je zhruba 10 procent kapacity průměrné nádrže, řekl prodejce nákladních vozidel z města Š’-ťia-čuang v provincii Che-pej čínské zpravodajské službě Caixin.
Podle BBC je však 100 litrů paliva ještě výhrou. V jiných částech země jsou totiž příděly přísnější a řidiči mohou nakupovat naftu pouze do 25 litrů. V jiných částech Číny se rovněž platí přirážka za doplnění nádrže ve výší až 300 juanů, což je zhruba 1000 korun.
„Objel jsem několik benzínek a nafta nikde není. Ceny nadále porostou a velké nákladní vozy provozující logistiku nebudou moci natankovat,“ citoval server BBC uživatele čínské platformy Weibo.
Nedostatek paliv ve světe jde částečně za Čínou
Podle Aidana Yaoa, ekonoma ze společnosti AXA Investment Managers, si je trh už chvíli vědom nedostatku uhlí, ale problém s naftou je nový.
„Všechna fosilní paliva zaznamenala v poslední době cenovou renesanci, protože nedostatečné investice do těchto zdrojů paliv vytvořily výpadek nabídky v době, kdy poptávka prudce stoupá,“ řekl BBC Yao.
Ceny ropy dosáhly v posledních době překvapivě vysokých úrovní, což způsobilo palivovou krizi i v Evropě, konkrétně třeba ve Velké Británii. Situace se ale může kvůli Číně nebo Indii ještě zhoršit. A na vině bude opět nedostatek uhlí a zemního plynu.
Analytici předpovídají, že tamní energetický průmysl přejde na ropu, aby mohl vyrábět elektřinu a zajistit teplo. Taková poptávka by ale mohla zvýšit celkovou spotřebu ropy o více než půl milionu barelů denně a trh by musel reagovat.
„Jde o poslední ukázku toho, jaké dopady má nedostatek surovin na Čínu,“ poznamenal pro BBC Jeremy Stevens, ekonom zabývající se Čínou ve Standard Bank.
Stevens dále uvedl, že některé čínské společnosti již sahají po dieselových generátorech, aby udržely své továrny otevřené během výpadku elektřiny. „Důvodem těchto opatření je energetická krize,“ dodal.
Yao i Stevens se shodli, že současné energetické problémy poukazují na nebezpečí příliš rychlého přechodu na obnovitelné zdroje. „Cesta nulových emisí je zrádná a je třeba ji pečlivě naplánovat,“ varoval Yao.
