Článek
„Pokud existuje nějaká příležitost si něco vydělat, tak proč by se člověk neměl přesunout někam jinam, kde by mohl pracovat online ze svého bytu nebo třeba z krásné kavárny, jako je tato v Bělehradě. Pro mě je to ideální,“ říká Katanic, který se do Srbska přestěhoval v květnu tohoto roku poté, co už žil v několika dalších zemích.
„Hlavní výhodou toho, že jsme tady, bylo, že si zde můžeme najmout místní talentované lidi. Realita je taková, že společnosti v Severní Americe a speciálně v Torontu stejně outsourceují svoji digitální a IT práci ve východní Evropě - třeba právě v Srbsku a ostatních balkánských zemích,“ vysvětluje počítačový nomád.
Bělehrad byl nedávno uveden podle webu nomadlist.com jako sedmé nejlepší místo pro život a práci v Evropě. A to společně s Berlínem a Lisabonem.
Vzdělávací síť Organizace spojených národů se sem zároveň snaží přilákat další nové příchozí.
Arturo Da Corte se přestěhoval z Venezuely do srbského města Novi Sad už v roce 2015. V současné době ale musel kvůli koronavirové karanténě zůstat ve Španělsku. Vybral si Srbsko kvůli životnímu stylu, ale říká, že vést tu soukromou společnost je trochu složité.
Digitální nomádi zůstávají v Srbsku v průměru 3 měsíce. Kdyby tu chtěli zůstat déle, musí požádat o povolení k pobytu a práci. Srbské úřady postupně zpřísňují předpisy, aby lidé pracující na volné noze museli v zemi zároveň platit daně.
Více v úvodním videu. Reportáž je součástí pořadu Svět bez obalu, jehož archiv najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
