Článek
Místní životní prostředí se ale kvůli těžbě ropy v posledních letech dramaticky zhoršilo.
Mnoho Chantů - původních sibiřských obyvatel - se živí chovem sobů. Ti se dříve živili lišejníky rostoucími ve zdejších hustých lesích. Ale pastevci říkají, že tento zdroj sobí potravy s rozšiřováním ropného průmyslu rychle mizí.
Jen v roce 2020 zde byly postaveny čtyři tisíce nových ropných vrtů. Nyní musí pastevci krmit své soby rybami, aby chybějící lišejníky nějak nahradili. Ryby ale nejsou součástí přirozené sobí stravy.
Zdejší půda patří státu, ale Chantové dostali právo tu žít a hospodařit. Ropné společnosti tak musí získat povolení k těžbě na konkrétním pozemku od dané chantské rodiny, která ho využívá. Těžaři zároveň musí také místní obyvatele odškodnit za škody na životním prostředí, které tu způsobí.
„Když tady došlo k úniku ropy, dostali Chantové, kteří nedaleko žili, každý 1370 dolarů bez jakýchkoli dokladů, aby mlčeli. A to je vše,“ říká Stanislav Sopočin, jeden z místních obyvatel. „Ropné společnosti využívají cokoliv, aby je donutily se vzdát. Jakýmkoliv způsobem je nutí, aby rezignovali. Když nás nenecháte těžit, tak nakonec těžit stejně budeme a vy nic nedostanete. Teď mám smlouvu se Surgutněftěgazem a kompenzace, kterou mi zaplatí za tři měsíce, činí 27 dolarů na osobu.“
Území, na kterém Chantové žijí, se každým rokem zmenšuje. Aby uhájili práva na svoji půdu, musí často bojovat nejen s ropnými společnostmi, ale i se státem. „Chci hovořit o problémech původních obyvatel. Podívejte se, tohle je mapa z doby, kdy jste stál v čele správy,“ ukazuje v reportáži RFE/RL jedna z původních obyvatelek Andreji Sobolevovi, vedoucímu osady Russkinskaja v jeho kanceláři. „Ta mapa je správná, že? Schválil jste ji. Ale na nové mapě, když je porovnáte, tak polovina našeho území zmizela.“
„No a jaká je vaše otázka? Mám říct, že tahle mapa je větší a tahle menší? Ministerstvo zde pravděpodobně provedlo opravy,“ reaguje na dotaz Sobolev.
„Ano, všechno vyškrtli, aniž by se zeptali místních obyvatel. A pak byli chamtiví a začali škrtat ještě víc,“ odpovídá žena.
„No ano, teď je to menší. Pravomoc pracovat s původními obyvateli byla převedena na okresní oddělení. My teď nemáme žádnou pravomoc jednat s původními obyvateli. My už o ničem nerozhodujeme,“ vysvětluje úředník.
Chantymansijské lesy, které jsou domovem zdejších sobů, jsou nyní rozděleny přístupovými cestami a poseté ropnými plošinami. Chantové namítají, že jejich kultura je přeci také jedním z bohatství Ruska - podobně jako ropa.
Sami ale vidí, že jejich způsob života ve zdejším ropném kouři nenávratně mizí.
Více naleznete v úvodním videu. Další reportáže z produkce Rádia Svobodná Evropa najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
