Článek
Předseda českých komunistů Vojtěch Filip se v květnu v rozhovoru pro ruský armádní deník Krasnaja Zvezda opřel nejen do pražských politiků, kteří nechali odstranit sochu maršála Koněva, ale zpochybnil i odkaz československých legionářů.
Vojtěch Filip řekl, že „členové KSČM a další čeští občané kladně hodnotí skutečnost, že ruská vláda nemá zájem na tom, aby nutila místní úřady stavět památníky českým legionářům, kteří v Rusku nikoho neosvobozovali a neudělali nic dobrého pro nejskvělejší světovou socialistickou revoluci minulého století v roce 1917 v Rusku“.
Na to reagoval v rozhovoru pro Seznam Zprávy dokumentarista Jakub Tabery, který se historií legií zabývá. Mimo jiné vysvětlil, proč komunisté, nejen ti čeští, na československé legionáře v Rusku útočí a proč vadí putinovskému režimu či proč vadili Hitelrovi.
„Dnes se Rusové považují za poslední výspu normální civilizace a k nám přistupují jako k těm, co ztratili cestu. A k tomu uzpůsobují i výklad své historie, aby to vyznělo tak, že Rusové jen vítězí. A s touto filozofií těžko můžete přistoupit na to, že se bude vzpomínat na ‚podivné‘ existence, které porážely jejich generály,“ říká mimo jiné dokumentarista, který je vnukem legionáře - herce Zdeňka Štěpánka.
Připomíná také, že po nástupu Hitlera přišlo s Němci i bourání legionářských pomníků a že po válce se brzy příslušnost k legionářům stala přítěží.
„Ještě v roce 1947 byla velká vojenská přehlídka v Praze, kdy legionáři pochodovali po boku těch, co bojovali v 2. světové válce, a pak už to bylo až do sametové revoluce postupně mazáno z paměti. Být legionářem byla přítěž,“ uvedl dokumentarista.
Video v úvodu článku je z roku 1914. První legionáři v Rusku tam složili slib na sv. Václava 28. září. Jednalo se o krajany, kteří na Rus přišli v polovině 19. století a říkali si Česká družina. Pracovali jako rozvědčíci.