Video: Dron, který létá jako pták, má předčit dosavadní technologii

Nově představená ornitoptéra, jak se létajícím zařízením s křídly říká, je výsledkem spolupráce vědců z univerzit v Singapuru, Tchaj-wanu, Austrálii a Číně. Podle britského vědeckého serveru The Conversation vědci tvrdí, že jejich vynález má potenciál překonat výkonem i rozsahem manévrování současné drony s vrtulemi i statickými křídly.

Ornitoptéra je vybavená čtyřmi křídly vyrobenými z polyuretanového filmu a uhlíkových vláken, jejichž konstrukce podle vědců předchází ztrátě kinetické energie, což dronu umožňuje i přímý vzlet. A právě to je věc, která dosavadním ornitoptérám chyběla. Energii dron čerpá z motoru poháněného baterií.

„Moci vzlétnout a dělat rychlé obraty si vyžaduje nadměrný tah. Náš prototyp má nadměrný tah o zhruba 40 procentech své váhy, což umožňuje stoupat rychle,“ řekl k tomu podle NewScientist Yao-Wei Chin z technologické univerzity Nanyang v Singapuru.

Oproti klasickým vrtulovým dronům má mít okřídlený stroj výhodu i v tom, že dělá menší hluk a je méně nebezpečný při případném střetu s člověkem nebo rostlinou, především ale dokáže kombinovat vznášení a plachtění, což vede k úspoře energie a potenciálně lepšímu doletu.

To je ale ještě otázka budoucnosti. Prototyp, který podle serveru NewScientist váží 27,5 gramu, dosahuje maximální rychlosti osm metrů za sekundu a baterie nevydrží déle než asi osm minut.

Podle vědeckého týmu jde nicméně o první ornitoptéru, která dokáže přímo vzlétnout a zároveň letět vpřed i provádět ostré manévry.

Pojem ornitoptéra vznikl spojením řeckých slov ornithos (pták) a pteron (křídlo). I když se v dnešní době oproti strojům se statickými křídly nebo vrtulemi jeví jako futuristické, představy o nich paradoxně vznikaly už v dávné historii. V době, kdy neexistovaly motory, totiž nikdo nepřemýšlel o letadlech, ale právě o ornitoptérách poháněných čistě silou pilotových svalů.

Neúspěšně se je snažila postavit řada nadšenců. Například koncem 19. století se to v Německu částečně povedlo Ottu Lilienthalovi. Průkopník však za svou touhu létat v roce 1896 zaplatil životem. Studiem létání ptáků za účelem vývoje stroje schopného vznést se nad zem se mimo jiné zabýval i italský renesanční umělec a konstruktér Leonardo da Vinci.