Článek
Snímky dokumentují úspěšné přistání. Jeden, černobílý zachycuje přistávací platformu s rampou pro sjetí roveru na povrch. Na druhém, barevném záběru jsou vidět solární panely a anténa. Ču-žung nyní podle čínských vědců provádí závěrečné přípravy, než opustí modul a zahájí plnění úkolů své mise, k nimž patří mimo jiné shromažďovat údaje o podzemní vodě a zjišťovat známky možného života v minulosti.
V následujících měsících by vozítko mělo fotografovat terén v okolí místa přistání v oblasti Utopia Planitia s cílem zjistit, zda jsou podmínky bezpečné. Utopia Planitia je planina na severní polokouli Marsu, jež vznikla pravděpodobně dopadem velkého tělesa. Zaujímá rozlohu s průměrem kolem 3 300 kilometrů, což z ní podle expertů činí největší známý takto způsobený kráter nejen na povrchu Marsu, ale rovněž ve Sluneční soustavě.
Čína se stala teprve druhou zemí, které se podařilo na povrch Marsu dopravit aparát, jenž by následně v pořádku fungoval. Doposud uspěly jedině Spojené státy. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na Marsu nyní využívá k výzkumu tři automatické rovery – InSight, Curiosity a Perseverance. V roce 1971 na rudé planetě sice přistál modul Sovětského svazu, ale záhy po kontaktu s povrchem přestal na Zemi posílat data.
Mise Tchien-wen začala loni v červenci startem z čínského kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan. Po necelých sedm měsíců trvajícím letu sonda – tvořená družicí, přistávacím modulem a robotickým vozítkem – v únoru úspěšně dosáhla stanovené oběžné dráhy kolem Marsu.
Družice zůstane na orbitě a bude planetu zkoumat shora mimo jiné pomocí kamer s vysokým rozlišením, spektrometru, magnetometru a speciálního radaru určeného k mapování ledu.
Bude také zajišťovat komunikaci s roverem, mezi jehož vybavením jsou kromě kamer přístroje pro geologický průzkum a pro zkoumání klimatu a také silný radar, který bude pátrat po možných kapsách vody pod povrchem. Na Zemi se v takových kapsách nachází mikrobiální život.
