Článek
Humanitární pomoc nesmí překročit hranice státu. Přístupové cesty jsou zablokovány vojenskou technikou, letiště jsou uzavřená. Lidé mají strach opustit domovy a vydat se pro potraviny dál - kvůli obavám ze zabití, podotýká agentura AP.
„V této situaci toho moc nezbylo. A to ani pro ty, kdo mají peníze,“ citovala agentura jednoho z místních humanitárních pracovníků, podle nějž lidé většinou „zůstávají tam, kde právě jsou, protože situace jinde v Tigraji se moc neliší“.
Ve vzbouřenecké oblasti je situace kritická. Pracovníci Červeného kříže, kteří navštívili v nemocnice Tigraji a v sousedním státu Amharsko, uvádějí, že mezi raněnými je i mnoho civilistů.
„Na začátku to byli většinou vojáci. Všimli jsme si, že postupem času začalo přibývat zraněných civilistů,“ popsal Daniel O'Malley z Červeného kříže. Podle něj ale většinu raněných stále tvoří ozbrojenci. V nemocnicích naléhavě chybějí lůžka, přípravky pro diabetiky a dialýzu, dokonce i povlečení.
Vládní vojsko mezitím postupuje k hlavnímu městu Tigraje Mekele. To je bez dodávek elektrického proudu a omezené jsou i dodávky vody.
Etiopská vláda slibuje od samého počátku rychlé ukončení bojů. Podle úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí uprchlo už zhruba 36 tisíc lidí do sousedního Súdánu.
Humanitární organizace, experti a také Spojené státy dávají najevo svou beznaděj.
„Nevíme, zda bude OSN dále koordinovat evakuaci z Tigraje,“ uvedlo americké velvyslanectví poté, co OSN oznámila evakuaci 200 cizinců z oblasti. „Doporučujeme americkým občanům, kteří nemohou v bezpečí opustit Tigraj, aby si na místě našli úkryt.“
Podle odhadů zůstalo v oblasti zablokováno přes tisíc občanů USA a dalších zemí. „Humanitárním pracovníkům by měl být zaručen bezpečný průchod, aby mohli poskytnout pomoc skupinám ohrožených lidí,“ uvedl šéf americké diplomacie Mike Pompeo. „Komunikační služby by měly být v Tigraji okamžitě obnoveny,“ dodal.
OSN už vytvořila rezervu v hodnotě 20 milionů dolarů (zhruba 450 milionů korun) na první aktivity v boji proti hladu v Etiopii.
Tigraji může hrozit hladomor, varují experti na serveru The Conversation. Přes 80 procent obyvatelstva tvoří zemědělci, kteří vypěstují plodiny pokrývající sotva jejich vlastních spotřebu, píší. Nálety kobylek, jedny z nejhorších za poslední desetiletí, přitom „zničily úrodu na velké části polí a některé roje zůstávají stále aktivní“.
„V Tigraji jsou sice sklady Světového potravinového programu OSN, ale ty řeší jen běžné katastrofy,“ říká jeden z přispěvatelů Jan Nyssen.
Obnovit zásobování je i nadále nemožné, informovala OSN. Nyssen se obává, že kobylky představují v konečném důsledku větší hrozbu. Roje hmyzu se 3. listopadu, den před zahájením bojů, dostaly až k hlavnímu městu Mekele a očekávalo se, že budou postupovat dále na sever.
