Článek
Cílem spotů je ale také připomenout, že i v těžkých časech zůstává naděje na dobrý konec. Zástupci organizace, která spravuje sbírku Paměť národa, to uvedli v tiskové zprávě.
Podle ředitele Post Bellum Mikuláše Kroupy mají spoty pomoci odvrátit zbytečná úmrtí. „Na každém člověku záleží, to je přesně to, co nás učí Paměť národa,“ podotkl Kroupa. Dokumentaristé tedy natočili trojici videí s pamětníky - letcem RAF Jiřím Pavlem Kafkou, Annou Hyndrákovou, rozenou Kovanicovou, která přežila věznění v terezínském ghettu a koncentračních táborech, a Jiřím Lukšíčkem, jenž prošel komunistickými lágry. Navzdory těžkým časům, kteří tito lidé zažili, však poselství videí zní: „V každé době má smysl věřit, že všechno dobře dopadne. Je třeba ještě vydržet.“ Spoty byly uvedeny 10. března. Miloslav Lubas z Post Bellum ČTK řekl, že na hlavních televizních stanicích spoty poběží do konce měsíce.
Podle Post Bellum loni zemřelo 146 lidí, jejichž příběhy se v minulosti staly součástí sbírky Paměť národa. Letos zemřelo 28 takových pamětníků.
„U některých víme, že odešli v souvislosti s nemocí covid-19, jako například Jan Vodňanský nebo páter František Lízna. U mnohých z nich to nedokážeme s určitostí říct,“ uvedl správce portálu Paměti národa Michal Šmíd. Připomněl také jeden z osudů, který kvůli covidu dokumentaristé nestihli zaznamenat. „V prosinci jsme domlouvali natáčení s čtyřiadevadesátiletou Zdenkou Tomašíkovou, dcerou prvorepublikového politika, odsouzeného v 50. letech jako kulaka. Než se natáčení mohlo uskutečnit, dostali jsme zprávu, že paní Tomašíková v důsledku covidu zemřela,“ popsal Šmíd.
Paměť národa je největší sbírka vzpomínek pamětníků v Evropě. Sbírka nyní čítá přes 11.000 příběhů. Na internetu je přístupná od roku 2008, spravuje ji Post Bellum ve spolupráci s Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů.
Loni na jaře také vzniklo Centrum pomoci Paměti národa, které nabízí pamětníkům respirátory, pomáhá jim s očkováním, nákupy nebo doručováním léků.
