Víc učení, menší efekt. Tak žáci vidí dny bez školní docházky

Mnoha žákům a studentům se nechtěně splnil sen. Od středy 11. března se zavřely školy a výuka se změnila na dálkovou, leckde pomocí internetu. Přání nemuset chodit do školy se sice vyplnilo, má však odvrácenou stranu.

Alespoň podle šetření, které pro UNICEF provedla v druhém dubnovém týdnu společnost STEM/MARK a zúčastnilo se ho 1011 dětí a teenagerů ve věku od 9 do 17 let.

„Nouzový stav zásadně ovlivnil životy dětí a jejich rodin. Pozitivní zprávou je, že české děti jsou v zásadě stejně šťastné jako předtím, celá pětina z nich se během nouzového stavu přímo zapojila do šití roušek a pomoci seniorům,“ komentuje výsledky ředitelka českého UNICEFu Pavla Gomba. „Výzkum ale také ukazuje na oblasti, kterým je nutné věnovat pozornost: deprivace ze ztráty kontaktů s vrstevníky, problémy s domácí výukou, mírné zhoršení atmosféry v rodinách a významnější dopad na děti z nejchudších rodin,“ dodává.

Z výzkumu vyplynulo, že plných 60 % procent dotázaných má pocit, že se toho naučí méně. Ještě o dvě procenta více dětí řeklo, že mají pocitově příliš mnoho úkolů. Necelá polovina uvedla, že učením tráví více času než obvykle, školáci také považují výuku ve škole za efektivnější.

Snížil se zároveň podíl dětí, které uváděly atmosféru v rodině jako výbornou. Zatímco v roce 2017 to bylo v obdobném šetření 30 %, v současné době je toto číslo o polovinu nižší. Celkem 87 % dotázaných však v souhrnu označilo atmosféru buďto jako výbornou, nebo alespoň dobrou.

Školáky nejvíc trápí, že se nemohou vidět s kamarády. Tuto odpověď uvedlo téměř 87 % z nich. O deset procentních bodů méně dětí mrzí, že nemohou chodit venku bez roušky, 59 % pak chybí chození ven jako takové. S tímto omezením se nejčastěji vypořádávají aktivitami a hrami na telefonu, počítači nebo herní konzoli. Jako velký pomocník před nudou se ukazuje být internet. Více než třetina dětí na něm každý den stráví 3 až 4 hodiny, 27 % dokonce více. A dětěm chybí i škola, uvedlo to 49% respondentů.

Na druhou stranu se pětina respondentů zapojila do pomoci svému okolí, ať už se jednalo o šití roušek nebo nákupy seniorům. Čtvrtina vidí změny vyvolané nouzovým stavem jako změny k lepšímu, hlavním argumentem je více volného času. Opačně to vidí zhruba polovina oslovených.

Jako pozitivní zprávu mohou studenti brát definitivní rozhodnutí o termínu a formě maturitních zkoušek. Tato nejistota totiž spolu s cestováním byla podle jiného průzkumu, který si UNICEF nechal vypracovat už na konci března, ta nejpalčivější.

Společná část maturity se nakonec odehraje 1. a 2. června, didaktický test z rozšířené matematiky o den později. Profilovou část doporučuje ministerstvo uspořádat od 10. června. Přijímací zkoušky na střední školy mají proběhnout 8. června pro čtyřleté a o den později pro víceleté střední školy.

Přípravu na tyto důležité milníky však mají někteří žáci a studenti ztíženou právě výukou na dálku. Podle výzkumu Člověka v tísni a Nadace OSF jsou úplně bez přístupu internetu a potřebné techniky čtyři tisíce dětí. Další tisíce mohou mít telefon, ale ne počítač, na kterém by mohly dělat například úkoly. Možná i proto patří mezi staršími mezi nejčastější obavy ty z nezvládnutí přijímacích zkoušek.