„Mám velké výhrady.“ Češi věří vládě v boji s koronavirem méně než v březnu

Aktuální výzkum agentury Behavio ukázal, že důvěra Čechů ve vládu výrazně klesla. Minimálně co se týče toho, jak zvládá koronavirovou krizi. Srovnání odpovědí v březnu a říjnu ukazuje, že minimálně třetina respondentů změnila za zhruba půl roku svůj názor na to, jak ve vypjaté situaci představitelé státu zareagovali.

Nyní hodnotí práci vlády mnohem negativněji.

Jarního šetření se zúčastnilo zhruba 1300 respondentů starších 18 let. Téměř polovina dotázaných tehdy měla větší obavy z možných ekonomických dopadů. Finance respondentům dělaly větší starosti než ochrana veřejného zdraví – tu jako větší nebezpečí označilo 43,30 procenta lidí.

Většina dotázaných pak řešila současnou finanční situaci omezením nákupů spotřebních věcí.

Přes 40 % účastníků výzkumu v březnu očekávalo mírný výpadek příjmů, jako obvyklé řešení se ukázalo omezení výdajů na nákupy spotřebních věcí i potravin. Více než třetina se cítila být v pohodě, okolo dvaceti procent dotazovaných uvedlo, že má strach, podobný podíl naopak současné obtíže bere jako výzvu.

Lépe z březnového výzkumu vyšla vláda. Téměř polovina dotázaných měla jen drobné výhrady, přibližně každý čtvrtý měl výhrady velké. Většina lidí také počítala s tím, že současná situace českou ekonomiku výrazně zasáhne, potažmo že se z ní bude léta sbírat. Tři čtvrtiny proto plánovaly po skončení nouzového stavu šetřit a čekat na vývoj situace.

Ne každý přitom ví, na jaký typ pomoci má v době koronakrize nárok. Naprosto srozumitelné je to necelé třetině, téměř 37 procentům respondentů něco není jasné. Zbylým dotázaným není jasná většina, nebo v tom „úplně plavou“.

Z výzkumu také vyplývá, že drtivá většina respondentů slyšela o Chytré karanténě, přes 80 procent z nich by také souhlasilo s vytvořením vzpomínkové mapy v případě pozitivního testu na covid-19. Nejčastější argument lidí proti udělení přístupu k poloze byl ten, že se nechtějí nechat sledovat. To však již dělá velká část běžně používaných aplikací v čele se sociálními sítěmi, jako jsou například Facebook a Instagram. Polohu uživatele sbírá i vybraný software od Googlu.

Současná verze aplikace eRouška byla navíc vyvíjená s důrazem na vysokou míru anonymity uživatelů a trasování nakažených s ní nelze. Aplikace pouze porovnává, jestli se majitel telefonu za poslední dva týdny nepotkal s nakaženým.

Více než 60 % dotázaných se přiklání v boji s koronavirem k variantě postupného uvolňování v kombinaci s Chytrou karanténou.

Většina respondentů je také přesvědčená, že Chytrá karanténa bude alespoň částečně fungovat proti nekontrolovatelnému šíření viru.

AKTUALIZACE: V původní verzi byl v textu zmíněn pouze březnový výzkum. Do první části článku jsme přidali jeho rozšíření o říjnové výstupy.