Článek
Na letošní rok má Rotava připraveno 2,5 milionu korun na odkup volných bytů do obecního vlastnictví. V době, kdy průměrný třípokojový byt v České republice stojí kolem čtyř milionů korun, jde na první pohled o titěrný rozpočet. Představuje ale letošní plán na boj s obchodníky s chudobou.
„Při průměrné ceně 100 až 150 tisíc korun si myslím, že bychom deset až patnáct bytů mohli zakoupit,“ odhaduje starosta Rotavy Michal Červenka. Cena bydlení v Rotavě je hluboko pod republikovou úrovní. Část města totiž platí za vyloučenou lokalitu.
Město v Krušných horách, v jehož dnešním středu se nachází sídliště, které ostře přechází v rodinné domy a zasněžené pláně nebo lesy, totiž trápí stejný problém jako celé severní Čechy – sociálně vyloučené lokality a s tím spojení obchodníci s byty, kteří je za přemrštěné ceny pronajímají lidem na podpoře.
„Pokud někdo prodává bytovou jednotku s tím, že staví například rodinný dům v našem městě, tak apelujeme na to, že je i v jeho zájmu, aby vlastníkem bylo město a to se postaralo o slušné nájemníky,“ tlačí starosta Rotavy na místní obyvatele, aby své nemovitosti neprodávali právě obchodníkům s chudobou.
Není to ale jednoduché, protože soukromí zájemci jsou za byty schopni nabídnout zajímavější peníze než město.
Snahu Rotavy odkupovat volné byty chválí i Jan Němeček, ředitel karlovarské pobočky Člověka v tísni.
„To se často v jiných obcích neděje. Město se tím snaží regulovat rotaci lidí. Čím více migrují mezi městy v regionu, tím více problémů za sebou zanechávají,“ vysvětluje Němeček.
Jednoduchý recept neexistuje
V polovině ledna se čtyři města z Ústeckého kraje – Chomutov, Jirkov, Kadaň a Klášterec nad Ohří – spojila a jednotně vyzvala vládu, aby jim pomohla čelit byznysu s byty pro chudé. I stát kvůli těmto praktikám přichází o peníze z dávek, které končí u bohatých majitelů bytů a ne u potřebných.
„Reakce na naši výzvu byla úplně nulová,“ popisuje odezvu Jiří Kulhánek, iniciátor dopisu a starosta Kadaně.
A recept na řešení problému s obchodníky s chudobou neobjevilo ani žádné jiné město v České republice. Pozitivní příklad vhodný následování podle oslovených odborníků neexistuje.
Blízko k němu ale může mít podle Agentury pro sociální začleňování právě Rotava a její systém obecního bydlení.
„Za příklad hodný následování považujeme v Rotavě zřízení krizového bytu,“ vysvětluje Petr Syruček, mluvčí agentury.
Rotava těží z poměrně velkého obecního bytového fondu. Ve třítisícovém městě je téměř čtvrtina z 1250 obydlených bytů ve správě města.
Vedle toho Kadaň má kontrolu zhruba nad jednou sedminou bytů. Jirkov a Chomutov pak jen nad necelou desetinou.
Rotava tak má k dispozici relativně propracovaný „Prostupný systém bydlení“. Nejnižší třída bytů jsou takzvané krizové bytové jednotky, nad nimi je sociální bydlení a dostupné bydlení. Poslední kategorií je klasické bydlení.
„U prvních tří je podmínkou spolupráce se sociálním pracovníkem města,“ říká starosta Michal Červenka.
Poloprázdná škola
Pochvala od Agentury pro sociální začleňování i tak starostu překvapuje. K výzvě nedalekých měst by se nejraději připojil.
Rotavu trápí kromě obchodníků s chudobou ještě základní škola. Ta je sice opravená, ovšem rodiče vozí své děti raději do okolních měst.
„Ten problém se neřešil a teď se to ukazuje. Školu nechce navštěvovat majorita v Rotavě,“ říká Jan Němeček.
Podle starosty je to škoda. Má kapacity až pro pět set žáků a je poloprázdná. „Ta situace není úplně ideální,“ potvrzuje Michal Červenka.
