Článek
Přestože koronavirová pandemie v posledních měsících odvracela pozornost k jiným problémům, Česko zůstává jednou ze zemí s nejvyšší úmrtností na kardiovaskulární choroby na světě. Mnoho potíží se přitom během roku zhoršilo a naplno se odhalí, až pandemie odezní.
„V roce 2020 jsme registrovali o 14 procent méně infarktů, které byly ošetřeny v našich kardiocentrech. Možná došlo k poklesu incidence akutního infarktu, ale praktická zkušenost je opačná. Taková, že vidíme nemocné, kteří přichází s následky prodělaného infarktu myokardu, který nebyl řádně a včas ošetřen,“ upozornil profesor Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti (ČKS).
Připouští, že se na stavu mohly částečně odrazit výzvy k tomu, aby lidé zůstali doma, lékařům spíše volali a nechodili zbytečně do čekáren, kde by je mohla ohrozit koronavirová nákaza. Část pacientů totiž předběžnou opatrnost zvolila i v případě, kdy jednoznačně patřili do rychlé zdravotní péče.
„Pacient s bolestí na hrudi patří urgentně do nemocnice. Nemocní, kteří měli strach, že by se mohli nakazit v nemocnicích covidem, pravděpodobně péči vůbec nevyhledali. Nejenže nebyli řádně ošetřeni v akutním stavu, ale také nedostali následnou léčbu, o které dobře víme, že je schopna výrazně zlepšit prognózu pacientů,“ dodává profesor Linhart.
Na zhoršení kondice Čechů se podle něj i do budoucna pandemie podepíše. A to nejen kvůli oddalované prevenci chorob, ale i kvůli nárůstu případů nadváhy a obezity. Problém se přitom týká i dětí.
Chudší kraj, více infarktů
Zejména u výskytu kardiovaskulárních chorob ale hrají roli i socioekonomické faktory. Když společnost chudne, negativně se to odráží i na jejím zdraví.
„Víme, že socioekonomické postavení, dosažené vzdělání, zaměstnanost i faktory prostředí a finanční příjem tvoří silné předpovědní faktory toho, zda má člověk vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění nebo ne. Dává to smysl – pokud vyděláváte více, máte více prostředků na to, abyste se věnovali sami sobě, sportovali, zdravě jedli a věnovali větší prostředky na prevenci. Čím vyšší vzdělání, tím větší povědomí o tom, že je třeba kardiovaskulární prevence,“ míní odborník.
Už nyní jsou přitom na mapě Česka patrné regionální rozdíly, které tuto spojitost potvrzují. Kraje, kde mají domácnosti nejnižší příjmy, mají vyšší kardiovaskulární riziko. Vyšší výskyt hlásí například Ústecký, Karlovarský nebo Moravskoslezský kraj. Úměra přitom platí i při globálním měřítku, čím bohatší země, tím nižší riziko chorob.
Podle předsedy kardiologické společnosti mají Češi ve zdravotním stylu stále značné rezervy a pandemie vše ještě zhoršila. Kardiologická onemocnění podle něj nebudou na ústupu, pokud každý nezvýší svou osobní zodpovědnost.
„Během karanténních opatření dochází k výraznému nárůstu obezity a bude docházet k nárůstu cukrovky. Ale samozřejmě byla zanedbána i prevence a hrozí obrácení trendu, který byl dosud pozitivní a dosud nás posouval k zemím s nižší kardiovaskulární mortalitou. Budeme čelit dlouhodobým následkům a na ně je třeba se připravit,“ dodal lékař.
