Článek
Loňský rok nastolil razantní změny v nákupním chování. To, co bylo ještě před rokem nemyslitelné, je dnes běžné. Mnoho zvyků přetrvává, ukázala analýza společnosti NielsenIQ. Data zahrnují velké obchodní řetězce s potravinami a drogerií.
Čísla potvrzují, že z Čechů se za rok stali nedobrovolní i dobrovolní kuchaři a pekaři. Utrácejí až o desítky procent víc za čističe, vůně do toalet, houbičky nebo utěrky a ubrousky. Konzumují filmy a seriály a při tom kupují o 92 procent víc popcornů a o 15 procent víc tortillových chipsů. Zároveň však zanedbávají péči o svůj vzhled.
„Mnoho z nás si určitě uvědomilo nutnost mentálního zdraví. Tyto produkty rostou. Zdraví je důležitější než krása a spolu s domovem je můžeme označit za hlavní vítěze roku 2020,“ shrnul Karel Týra, ředitel NielsenIQ pro Českou republiku a Slovensko.
V nákupním chování se péče o zdraví promítla 2,5krát rychlejším růstem prodejů BIO produktů. Nicméně stále tvoří jen zlomek (1,3 procenta) tržeb baleného zboží.
Covid a prodeje kosmetiky nejdou dohromady.
Typický „covidový člověk“ více holduje mleté a zrnkové kávě. Týr hovoří o malé kávové revoluci, protože tato kategorie kávy narostla o 12 procent (na 55 procent), zatímco zájem o instantní kávu o 6 procent klesl.
Čas na založení rodiny
Od televize se lidé loni přesunuli k zábavě v posteli. Od takzvané první vlny loni na jaře silně narostl prodej sexuálních stimulantů. Ve druhé vlně na podzim už se prodávaly o 16 procent více v meziročním srovnání a o Vánocích už o 21 procent víc. Krátkodobý boom loni zažily i kondomy. V čase příprav na karanténu vyskočily jejich prodeje o 21 procent, avšak od první vlny už je pánská ochrana pod průměrem roku 2019.
Loni také o 21 procent vzrostly těhotenské testy. „Je to indikátor, že v budoucnu můžeme mluvit o covidové vlně dětí,“ podotkl šéf NielsenIQ.
Vyvolá covid baby boom? Prodeje těhotenských testů rostou.
„Covidový zákazník“ se také od loňského jara naučil nepanikařit. Překotné zásobení potravinami a drogerií všeho druhu bylo průvodním znakem nástupu epidemie do ČR, ale v dalších vlnách už spotřebitelé věřili, že plynulé zásobování velkých prodejen nemoc nijak nenaruší.
Obavy z nákazy se přesto jasně promítly do dlouhodobého nákupního chování. Češi nechodí do obchodů tak často, ale když už se vypraví, utratí více peněz. Počet transakcí se v minulém roce snížil o 9,9 procenta, ovšem průměrná velikost nákupního koše vzrostla o 17,3 procenta.
Velké prodejny, jako jsou supermarkety a hypermarkety, si celoročně polepšily v tržbách o 5,6 procenta. Vítězem jsou podle NielsenuIQ supermarkety a diskonty s růstem o 8 procent. Situace nahrála i hypermarketům. Největší formát narostl o 5,1 procenta.
Zdaleka nejvíc logicky situace pomohla prodejům přes internet. V některých fázích roku stouply o 100 až 150 procent a za celý rok narostly o 51 procent.
Privátní značky většinou neuvádějí výrobce. Čechům to nevadí, jejich prodeje v pandemii silně rostou.
Pandemie řetězcům nahrála ještě v jednom. Urychluje jejich dlouhodobou strategii posilování vlastních značek. Rostly sice všechny produkty bez ohledu na to, pro koho se vyrábí, ale mnohem víc se dařilo privátním labelům, které jsou levnější než klasické značkové výrobky.
Chaos pravidlem
Pro obchodníky byl podle šéfa Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy loňský rok velmi chaotický, protože se pravidla měnila, často i během jednoho dne. „Před rokem se během noci dvakrát měnila pravidla pro obchody. Tehdy jsme to respektovali. Smutné je, že stejná pravidla máme i dnes,“ říká.
Zatímco na jaře se obchodníci i zákazníci drželi zpátky a s nadsázkou řečeno dělali, co se jim řekne, ve druhé vlně na podzim už chyběla disciplína na straně spotřebitelů a sektor obchodu vytáhl do boje s vládou. Sporným bodem byla například povinnost zavřít prodejny o nedělích. Olej do ohně vzájemných sporů přililo nedávné rozhodnutí Ústavního soudu o tom, že uzavření pouze části obchodů bylo diskriminační. Prouza si rýpl, že na vládním postoji to nic nezměnilo.
Podle průzkumu NielsenuIQ mají Češi největší obavy o své zdraví (39 procent) a ekonomiku (30 procent). Své útraty však zatím neomezili. Prouza čeká, že nastane zlom. „Lidé jsou nervózní, odkládají velké nákupy. Může to mít do budoucna dopad na obnovu fungování ekonomiky. Pokud nejistota bude trvat, restart bude mnohem pomalejší, než jsme čekali,“ myslí si.
Restart po krizi v roce 2009 trval zhruba sedm let. Šéf NielsenuIQ je dnes optimističtější a čeká rychlejší návrat spotřebitelské důvěry.
