Článek
Desítka maskovaných sprejerů se rovnoměrně rozmisťuje po celé zastávce Rajská zahrada. Rychlými tahy kreslí po všech vagónech soupravy. Na konci nástupiště ale sedí dozorčí metra schovaný za jednostranně průhledným sklem a po chvilce se z amplionů ozve: „Policie ať se dostaví do vestibulu metra!“ Jenže chytit sprejery je přinejmenším velmi složité.
„Říká se tomu ‚Two hands, three minutes‘,“ vysvětluje mladý muž, který má blízko ke sprejerské komunitě. Doslovně přeloženo to znamená ‚dvě ruce, tři minuty.‘ Víc času a možností nemají, první policejní hlídka skutečně přijíždí na místo odhadem za 240 vteřin.
‚Two hands‘ zase odkazuje na použitou techniku. V každé ruce jeden sprej, jeden pro obvodovou linku a druhý pro výplň obrázku. Tomu se říká prostě ‚piece‘ (kus) nebo taky ‚throw up‘ (nahodit). Obrazec musí vzniknout během zmíněných tří minut, takže není čas si plochu připravit válečkem s bílou barvou ani použít víc barev. A není to vlastně obrazec, ale podpis, stylizované jméno či přezdívka.
Cestující bránili vagóny metra
Nedělní akce vyvolala velký zájem veřejnosti. Desítka sprejerů byla dobře synchronizovaná a domluvili se i na společných barvách, černé lince se zelenou výplní. ‚Útok‘ na soupravu metra natočilo na mobil hned několik cestujících.
„Ve více lidech je to větší hec. A také bezpečnější, nečekáš, že se tě někdo pokusí zastavit, když přiběhne deset maskovaných kluků a začnou malovat,“ popisuje insider.
Tentokrát se ale přepočítali. Několik cestujících se proti sprejování vagónu metra hlasitě ohradilo, někteří začali do sprejerů strkat nebo kopat. K žádné větší rvačce ale nedošlo. Maskovaní kluci se fyzickému střetu vyhýbali, snažili se dokončit svoje omalovánky. Po několika desítkách vteřin se všichni rozutekli.
Čas ani místo si nevybrali náhodou. Ze stanice Rajská zahrada ve směru na Černý most je to na ulici doslova několik metrů. Oba východy vedou rovnou na náměstíčko před stanicí metra, za silnicí začíná sídliště. V neděli večer je prodejna jízdenek ve stanici zavřená, stejně jako nejbližší stánek s občerstvením. Hned za náměstíčkem začíná sídliště, utéct se dá i na druhou stranu podchodem pod metrem.
Ve více lidech je to větší hec. A také bezpečnější, nečekáš, že se tě někdo pokusí zastavit, když přiběhne deset maskovaných kluků a začnou malovat.
„Je to vždycky místo a čas, kde je to relativně bezpečné,“ popisuje mladý sprejer. „Na Můstku by to asi vypadalo jinak. V neděli večer a kousek před konečnou se dá obecně čekat méně lidí. A s větší pravděpodobností tam nebudou policisté. Rajská zahrada je v tomhle ideální. Dostat se do depa už je s dnešním zabezpečením mnohem těžší. Oblíbený je Zličín, metro tam za konečnou vyjíždí z tunelu ven, takže potom stačí přeskočit plot.“
Pořád podle něj platí, že ‚zbombit vlak‘ (v angličtině se používá výraz ‚train bombing‘) je v pomyslné hierarchii velmi vysoko, pokud ne úplně nejvýš. „Oblíbené jsou vlaky, ty jsou výš než jiné nelegální plochy. Metro je ještě složitější, depa už dneska mají různá zabezpečení. Obecně čím obtížnější nebo nebezpečnější to je, tím větší prestiž. Můžou to být třeba nějaká nedostupná místa, střechy a podobně. Ještě výš než metro by asi bylo letadlo,“ dodává se smíchem mladý sprejer.
Graffiti se v metru dlouho neohřeje
Metro je pro sprejery nebezpečné, má i další nevýhodu. Životnost graffiti je tam extrémně krátká. Pomalovaná souprava okamžitě míří do myčky, maximálně dojede svoji trasu, pokud veze cestující. Dopravní podnik tím bojuje proti vandalismu – posprejované vagóny nejsou na veřejnosti příliš vidět, moc se o nich nemluví, a nelákají tak další zájemce o tuto zábavu. Fotky a videa pomalovaných vlaků maximálně obletí internet nebo skončí na discích samotných autorů.
O tom, kolik podobných případů se v Praze odehraje, nechce mluvit ani Dopravní podnik, ani magistrátní oddělení prevence kriminality, ani preventisté z Ministerstva vnitra. V některých případech je zkrátka lepší mlčet, než dělat vandalům reklamu, myslí si zřejmě úřady.
„Toto organizované jednání skupiny sprejerů odsuzujeme a doufáme, že se policii podaří pachatele dopadnout. Praha bude i nadále pracovat na tom, aby naše MHD obsazovala přední příčky statistik světových měst v kvalitě dopravy,“ uvádí lakonicky mluvčí hlavního města Vít Hofman.
Z hlediska zákona se jedná o ‚Poškození cizí věci – sprejerství (§ 228/2).‘ Policie registruje každý měsíc kolem tisícovky až dvou takových případů, objasněnost se pohybuje kolem dvaceti procent. Na hlavní město ale připadá téměř polovina všech případů a objasněnost je zároveň mnohem nižší, dlouhodobě kolem pěti procent. Pomalování celé soupravy metra je spíš výjimkou.
Vyjádření policie
Pražští policisté prověřují případ sprejerství, který se stal v neděli večer ve stanici metra Rajská zahrada. Skupina sprejerů postříkala několik vagónů metra a utekla pryč. V jejich jednání se pokusilo zabránit několik cestujících. Policisté šetřením zajistili kamerové záznamy a v současné chvíli probíhá jejich vyhodnocení.
Celý případ momentálně policisté prověřují pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci, za což pachateli v případě dopadení a odsouzení hrozí až jeden rok za mřížemi.
Prosíme svědky, kteří událost natočili, či pořídili fotografie podezřelých, jak při incidentu nebo při příchodu či odchodu z vestibulu metra, aby se neprodleně ozvali na linku 158. Děkujeme.
„Jednou, dvakrát za rok se něco takového odehraje,“ odhaduje insider. „Oblíbenější jsou vlaky, to je přeci jenom jednodušší. Myslím, že se tomu věnuje pár desítek lidí. V posledních čtyřech, pěti letech je to trochu živější, ale není to jako v devadesátých letech, kdy se metro dělalo furt,“ dodává.
