Článek
Kolumbie se již jedenáctý den v řadě potýká s protesty proti tamní vládě a policejní brutalitě. Země s více než 50milionovou populací dlouhodobě čelí chudobě, sociální nerovnosti a nespokojenosti občanů s vládou. Koronavirová pandemie, která se k tomu všemu přidala, uvrhla Kolumbii do kritického stavu zásadně dopadajícímu na tamní obyvatele.
Zprvu poklidné protesty začaly 28. dubna poté, co kolumbijská vláda v čele s prezidentem Ivanem Duquem rozhodla o vyšším zdanění Kolumbijců v době, kdy značná část populace čelí vážné chudobě. Následně se po zásahu policie zvrtla setkání v brutální střety, které si vyžádaly 37 životů, stovky zraněných a desítky pohřešovaných.
Na zhoršující se situaci v tamní společnosti, ale i zhoršujícím se vztahu mezi veřejností a policií má vliv pandemie covidu-19. Země se aktuálně potýká s třetí vlnou a denní přírůstky nakažených se v posledních dnech pohybují v průměru kolem 15 tisíc nově nakažených. Covid-19 také ochromil zdravotnictví a ještě více prohloubil sociální rozdíly mezi chudými a bohatými. Situaci nezlepšil ani dlouho trvající lockdown.
Od začátku pandemie v zemi zemřelo přes 76 tisíc lidí jen na covid-19 a počet Kolumbijců žijících v extrémní chudobě vzrostl o 2,8 milionu lidí. Podle vládních statistik téměř polovina obyvatel celkové populace žila do konce roku 2020 v chudobě, informuje Al Jazeera.
Výzkum Andské univerzity v Bogotě navíc upozornil na souvislost mezi sociální a ekonomickou situací lidí a covidem-19. Čím jsou lidé chudší, tím větší je pravděpodobnost, že onemocní. Chudí mají navíc až 10krát vyšší pravděpodobnost, že budou hospitalizováni nebo na infekci zemřou, uvádí studie.
„Úroveň ekonomické tísně je obrovská,“ říká Elizabeth Dickinson z mezinárodního think thanku International Crisis Group pro the Guardian. „Podobně jako v jiných zemích Latinské Ameriky i Kolumbii covid-19 těžce postihl. Výsledek toho byl, že jsme museli žít v době, kdy byl neustále zaváděn a opouštěn lockdown. A kdo se staral o to, aby byly jeho podmínky naplňovány? Policie,“ dodává možný důvod k nízké popularitě tamní policie výzkumná pracovnice.
Vztahy mezi částečně vojenskou policií a veřejností nejsou dobré již desítky let. Navíc je dlouhodobě kritizována z porušování lidských práv.
V rámci aktuálních protestů informují světová média i svědectví Kolumbijců na sociálních sítích o bití, střelbě, nebo používání plynu vůči demonstrantům. Běžné jsou také brutální zásahy proti lidem kvůli vymáhání přijatých opatření. Mediální odezvu například v loňském září vyvolalo zabití právníka Javiera Ordóñeze elektrickým paralyzérem poté, co ho policie zadržela za pití piva na veřejnosti.
Příkladem toho, jak se v zemi prolínají ekonomické i zdravotní dopady pandemie, je i příběh zdravotní sestry Yani Reyesové z města Cali. Ta pečuje o nemocné pacienty v jejich domovech. Její matka si sama těžkým covidem-19 prošla. Manžel navíc přišel kvůli pandemii o práci. Reyesová se tak stala jediným živitelem rodiny a kromě manžela a dětí podporuje i manželovy rodiče.
„Viděla jsem covid-19 na vlastní oči. Vím, co dokáže, ale také vím, jak se proti němu chránit,“ uvedla pro The Guardian. „Opravdový teror je nicméně kolumbijská vláda,“ dodává ve stínu všudypřítomného násilí.
Kolumbijský prezident Duque v pátek informoval na sociálních sítích o setkání s tamní opozicí. Uvedl, že je s ní připravený vyjednávat, aby podpořil ukončení násilí v ulicích. Opozice si nicméně stojí za tím, že by měli prezident a vláda přijmout radikálnější rozhodnutí, která by pomohla potlačit chudobu, zpomalit nezaměstnanost a ukončit brutalitu. K možnému jednání s prezidentem je proto skeptická.
„Vláda má dvě tváře,“ uvádí zástupkyně Zelených Kathrine Mirandová. „Ve dne nabízí dialog a smíření, ale v noci ukazuje pouze represe,“ dodává pro Reuters.
