Článek
Sám Mikuláš Minář to asi ví nejlíp: Pokud chce se svým novým hnutím Lidé PRO uspět v politice, čeká ho ještě hodně práce.
Jak ukázal průzkum agentury Median pro Seznam Zprávy, většina veřejnosti Minářův vstup do politiky nechápe. Konkrétně s tím, že Mikuláš Minář opustil Milion chvilek a chce se aktivně zapojit do politického dění, souhlasí jen 19 procent lidí. Polovina lidí je proti a třetina na to nemá žádný názor.
„U těch, kteří svůj názor už vyslovili, krystalizují dva protipóly. Ty, kteří mu fandí, podle očekávání tvoří mladší, pravicově smýšlející a častěji vysokoškoláci. Výrazně proti jsou z největší části lidé starší 40 let, voliči ANO, ekonomicky neaktivní a levicověji zaměření,“ říká šéf společnosti Median Přemysl Čech. „Celkově ale prostupují všemi kategoriemi spíše nesouhlasné postoje k Minářovým novým ambicím.“
Median se ptal tisícovky lidí na konci prosince také na to, zda by podpořili hnutí Lidé PRO. Zde je ovšem patrná ještě větší rezervovanost: 12 procent lidí odpovědělo ano (ale jen dvě procenta určitě), 68 procent řeklo ne a 20 procent nemělo názor.
„To mě moc těší. Je to mnohem více, než bych čekal takto brzy po startu,“ reagoval Mikuláš Minář.
Také spoluzakladatele hnutí Lidé PRO Davida Ondráčku, bývalého šéfa české pobočky nevládní protikorupční organizace Transparency International, výsledky potěšily.
„Mám radost, je tu zájem o nový subjekt a nové lidi v politice. Náš úkol je během ledna představit programové priority, ukázat, v čem konkrétně jsme jiní než stávající strany a bloky. Jsme na úplném začátku cesty, chceme českou politiku konečně posunout do 21. století, změnit současný moloch,“ reagoval Ondráčka.
Naopak šéf Medianu Přemysl Čech se domnívá, že výsledky průzkumu jsou celkově pro nové hnutí špatnou zprávou. „Vždyť více než polovina lidí podporovala a ztotožňovala se se spolkem Milion chvilek. A teď při vstupu Mináře do politiky najednou vidíme nezájem a nedůvěru,“ říká Přemysl Čech.
Podle něho Minář netrefil dobu a se svým hnutím promrhal spoustu příležitostí ohledně covidu. Čech míní, že mohl jako pomoc nabídnout své podporovatele jako dobrovolníky třeba hygienám nebo domovům pro seniory. „Takhle je to hezké povídání, vznešené cíle, ale chybí konkrétní skutky.“
Chceme jiného prezidenta
Výzkumníci se také lidí zeptali, jaké změny na politické scéně by si v roce 2021 přáli. Dali jim vybrat maximálně tři možnosti z několika variant. A výsledek je překvapivý – nejvíc lidí, 35 procent, uvedlo „jiného prezidenta“.
Přitom letos se prezidentské volby vůbec nekonají, Miloš Zeman bude na Hradě až do března 2023. Jiného prezidenta si nejčastěji přáli studující (52 %), vysokoškoláci (47 %) a voliči pravice (45,5 %). Přeje si to dokonce víc lidí, než kolik touží po konci Andreje Babiše v roli premiéra, o čemž budou říjnové volby.
„Síla této výpovědi ve výzkumu je dost výrazná. Silné volání po změně. Je to odraz nálady veřejnosti, kterou už delší dobu sledujeme z více zdrojů: klesá důvěra v hlavu státu, což je dáno nejen únavou z Miloše Zemana po osmi letech ve funkci. Lidé, i jeho příznivci, mají pocit, že on už vlastně neplní svou roli, nevykonává funkci, protože se nevyjadřuje k důležitým věcem, nevystupuje, nejezdí do regionů, není vidět,“ vysvětluje Přemysl Čech.
