Článek
Provincie Idlib je domovem třech milionů lidí a ovládají ji dílem syrští povstalci podporovaní Tureckem, dílem islámští radikálové. Jen od prosince uprchlo kvůli pokračujícím bojům do uprchlických táborů na severu u hranic s Tureckem na milion lidí.
Na hrozící humanitární katastrofu upozornili lékaři, humanitární pracovníci i zástupci Organizace spojených národů. Obětí by mohlo být víc než 100 tisíc.
Světová zdravotnická organizace WHO označila směřování onemocnění COVID-19 vstříc uprchlickým táborům na severu Sýrie jako „pomalu se valící vlnu tsunami“. Idlib už nyní podle americké CNN bojuje s extrémním nedostatkem léků, což z něj dělá jednu z nejbezbrannějších oblastí vůči viru na světě.
Opatření je v táborech těžké uvést do praxe
A nejde jen o léky. Zdravotnická zařízení tu byla z většiny zničena při náletech, lékaři jsou přetíženi a nemocničních lůžek je nedostatek kvůli ofenzivě syrského režimu. Ten podporuje Rusko a Írán. Právě měsíce útoků vysídlily nespočet rodin, které se přesunuly do příhraničních uprchlických táborů.
Pokud se nový koronavirus do přeplněných zařízení dostane, humanitární krize by se mohla podle odborníků přetransformovat v bezprecedentní zdravotní krizi. „Nevíme, jestli tu už koronavirus nemáme, ale očekáváme vlnu tsunami s vysokým počtem obětí kvůli nedostatku zdravotnické infrastruktury,“ řekl CNN syrský lékař Munther Khalil k povstaleckému území. Damašek, tedy území ovládané syrským režimem, už ohlásil prvního nakaženého.
Lékaři se v provincii snaží zvýšit povědomí o hygienických požadavcích, které s sebou ochrana proti COVID-19 přináší, podle Khalila je to ale těžké pořízení. „Ti lidé si prošli bombami, umrzáním k smrti, chemickými útoky, takže už na život rezignovali,“ řekl lékař. Opatření jako dodržování dostatečné vzdálenosti při styku s jinými lidmi nebo sociální distance jsou v realitě uprchlických zařízení nemožná.
„Z toho, co jsme slyšeli, jak rychle se to šíří, to musí zasáhnout i náš tábor,“ řekla BBC Syřanka Um Bilal Al Omarová. V uprchlickém táboře žije se svými dvěma dětmi. „Bojíme se, že se to tady rozšíří, protože je to tu přeplněné a je hodně mezilidského kontaktu, takže je těžké praktikovat preventivní opatření,“ uvedla Omarová. V táboře je také nedostatek vody – jen 20 litrů na jednu rodinu denně.
Podle Syřanky je rovněž složité udržovat okolí stanu v čistotě. O to se pokouší třeba dobrovolníci Bílých přileb, kteří obvykle operují při krvavých útocích. Nyní dezinfikují uprchlické stany zvenčí.
Některé humanitární organizace už začaly v táborech měřit tamním obyvatelům teplotu.
„Infikuje se nejméně 1,2 milionu lidí“
Podle Idlibského zdravotnického úřadu v provincii na 10 tisíc lidí vychází 1,4 lékaře a nemocnice jsou zaplněné ze 150 procent. V rebely ovládané oblasti je také jen 100 ventilátorů pro dospělé pacienty a necelých 200 lůžek intenzivní péče.
Kdyby se nový koronavirus dostal do severozápadní části Sýrie, mohlo by se podle jediné organizace pro monitorování nemocí EWARN v oblasti nakazit mezi 40 až 70 procenty tamní populace. To by znamenalo, že se virem SARS-CoV-2 infikuje nejméně 1,2 milionu lidí.
V povstalecké oblasti je pouze jeden doktor s jedním zařízením, který může lidi na nový koronavirus testovat. Do idlibské centrální nemocnice ve středu dorazilo 300 testů koupených od tureckého výrobce. Syřané zatím otestovali čtyři lidi – všichni byli negativní.
Zavážku několika stovek testů dokončila i Světová zdravotnická organizace, která se ocitla pod palbou kritiky kvůli tomu, že do oblasti ovládané prezidentem Bašárem Assadem testy nedoručila už dříve.
