Vězněná Su Ťij po měsících na veřejnosti. Její straně hrozí, že ji rozpustí

„Su Ťij vypadala v dobrém zdravotním stavu a před soudním jednáním se asi na 30 minut osobně sešla se svým právním týmem,“ řekl agentuře Reuters právník političky Thae Maun Maun. Bývalá lídryně země je v domácím vězení od 1. února.

Dosud mohla barmská někdější vůdkyně komunikovat se svým týmem právníků pouze skrze videohovor – a to pouze za přítomnosti člena bezpečnostních služeb. Podle americké CNN před soudním řízením s týmem prodiskutovala strategii, kterou u soudu zaujmou.

„Popřála lidem pevné zdraví a blahobyt,“ uvedl právník Khin Maung Zaw. Pětasedmdesátiletá šéfka Národní ligy pro demokracii si také měla postěžovat, že půl hodiny nestačí na to, aby s právníky probrala všechny případy, v nichž figuruje.

Nositelka Nobelovy ceny Su Ťij čelí celé řadě obvinění – od nelegálního vlastnictví vysílaček až po porušení zákona o ochraně státního tajemství. To je tím nejzávažnějším, které by ji mohlo poslat za mříže až na 14 let.

Právní zástupci se setkali i s Win Myintem, prezidentem svrženým spolu s vůdkyní Su Ťij. I on je obviněný hned v několika případech.

Před Národní ligou pro demokracii, suverénního vítěze loňských parlamentních voleb, je nyní rozprostřena nejasná budoucnost. Státní volební komise, jejíž členy dosadila armáda, totiž podle zpravodajského webu Al Jazeera uvažuje o tom, že silnou politickou stranu rozpustí. A to kvůli údajnému volebnímu podvodu.

Politické uskupení poprvé přišlo k moci v roce 2015. Už tehdy zaznamenalo drtivé vítězství a loni v listopadu získalo ještě větší podporu. V obou komorách si strana zajistila nejen pohodlnou většinu, ale i zcela disproporční převahu nad ostatními politickými stranami. Ty počítaly své mandáty v jednotkách, zatímco Národní liga pro demokracii získala stovky křesel.

Spolu se Su-Ťij zadržela armáda při únorovém vojenském puči i desítky dalších vládních představitelů a členů strany. Vůdce ozbrojených složek, vrchní velitel Min Aun Hlan a de facto i nynější vůdce Barmy, puč odůvodnil tím, že „došlo ke strašnému podvodu ohledně seznamu voličů“.

Nezávislí pozorovatelé obvinění zpochybňují kvůli „rozsáhlým nesrovnalostem“. Strana svazové soudržnosti a rozvoje, kterou podporuje armáda a jež v listopadových volbách utrpěla citelné ztráty, ale obvinila Národní ligu pro demokracii z téhož.

„Vyšetříme to a zvážíme, zda by měla být strana rozpuštěna a jestli by pachatelé měli být potrestáni jako zrádci,“ uvedl Thein Soe, předseda volební komise.

V zemi se na několika místech rozhořely otevřené boje armády s ozbrojenými skupinami rebelů z řad barmských etnických menšin. Od února zemřelo při protestech, které vojenský puč vyvolal, nejméně osm set lidí.

Podle barmské neziskové Asociace na pomoc politickým vězňům je zabily bezpečnostní složky. Verifikovat počty obětí je podle AJ složité kvůli těžké cenzuře místních médií. Spousta novinářů navíc patří mezi tisíce těch, které ozbrojené složky uvěznily.

Země prošla demokratickou reformou před deseti lety. Předtím ji 50 let vedly právě ozbrojené složky.

Nynější ekonomická i humanitární situace v zemi je přinejmenším závažná. Dvojitý šok, který jí způsobily koronavirová pandemie a vojenský puč, zásadně zahýbal s tamní křehkou ekonomikou. A podle Organizace spojených národů hrozí 25 milionům lidem, přibližně polovině populace, že bude žít v roce 2022 v chudobě. Na takové úrovni chudoby nebyla země od roku 2005.