Článek
Jen tento měsíc zemřelo na kolejích nejméně šest lidí, pět z nich právě na přejezdech se světelnou signalizací bez závor.
Pětice lidí zemřela dokonce během jediného víkendu, 14. července na Královéhradecku srážku automobilu s vlakem nepřežila čtyřčlenná rodina a o den dříve zemřel řidič dodávky na Rakovnicku u obce Příčina. Tento čtvrtek pak zemřel člověk na přejezdu v Černošicích.
Fakt, že pět ze šesti obětí zemřelo na přejezdech se světelnou signalizací, potvrzuje dlouhodobý trend. Podle statistiky Drážní inspekce se na přejezdech se světly, které tvoří zhruba čtvrtinu počtu všech železničních přejezdů, odehrává téměř polovina všech nehod. Z toho plyne, že světla na semaforech fungují hůř než pouhý červeno-bílý kříž. Nejméně rizikové jsou pak přejezdy se závorami.
Podle statistik sice tento měsíc z hlediska počtu úmrtí a nehod na přejezdech není výrazně odlišný od minulých let, loni v červenci zemřelo na přejezdech pět lidí a stejně tomu tak bylo i v roce 2017. Bilance pět mrtvých za jediný víkend je ale výjimečná.
Doplnění o závory potrvá věčnost
Dva dny po nešťastném víkendu SŽDC vydala tiskovou zprávu s informacemi o snahách instituce zlepšit zabezpečení přejezdů. Píše se v ní, že na tento účel jde ročně přibližně miliarda korun, přičemž v současnosti je prioritou „doplnění či instalace závor k přejezdovému zabezpečovacímu zařízení na silnicích I., II. a III. třídy a na místních a účelových komunikacích všude tam, kde to bude technicky proveditelné, účelné a bude na takovém řešení shoda účastníků stavebního řízení”. To je ale běh na dlouhou trať, což je patrné už při letmém pohledu na současnou situaci ohledně vybavení železničních přejezdů v České republice.
V přehledu o železničních přejezdech s právem hospodaření SŽDC s platností k poslednímu dni loňského roku je evidováno přesně 7858 železničních přejezdů. Z toho 3720 je vybaveno pouze výstražným křížem. Takzvaným PZZ neboli příjezdovým zabezpečovacím zařízením je vybaveno zbylých 4138, z nichž závory má pouze 1418 přejezdů.
A jak dlouho bude trvat, než budou mít všechny přejezdy závory? „Řadu let.” Tak zní odpověď Pavla Tesaře, mluvčího z generálního ředitelství SŽDC, který Seznamu popsal, proč je doplňování přejezdů o závory tak zdlouhavý a také finančně náročný proces.
Co trvá na doplnění závor tak dlouho?
Pavel Tesař, mluvčí SŽDC.Video: Lukáš Marek, Seznam Zprávy
Až deset milionů za jeden přejezd
Náklady na kompletní vybavení přejezdu včetně závor dosud zabezpečeného pouze výstražnými kříži se podle SŽDC zpravidla pohybují do 10 milionů korun. Dovybavení břevny závor u stávajících přejezdů stojí jednotky milionů korun.
O tom, že závory budou na většině přejezdů v Čechách chybět ještě hodně dlouho, svědčí mimo výše zmíněné statistiky a slov mluvčího generálního ředitelství SŽDC i aktuální plán SŽDC s konkrétními čísly a daty.
SŽDC totiž v tiskové zprávě uvedla, že do roku 2023 mají být závory „téměř na všech” přejezdech na silnicích první třídy. Takových přejezdů je ale celkem jen 164 a do konce tohoto roku jich má mít závory 132. To znamená, že SŽDC má v plánu doplňovat o závory „téměř všechny” ze zbývajících 32 přejezdů celé tři roky. Celkem však zbývají tisíce přejezdů na ostatních silnicích.
Je tak zřejmé, že ač se závory osvědčují jako nejméně rizikové, čeští řidiči a chodci budou ještě nějakou dobu muset sledovat značky a semafory, jak jim to ostatně ukládá zákon. SŽDC se proto snaží dosáhnout vyšší bezpečnosti na přejezdech i řadou dalších jiných činností, než je dovybavování přejezdů závorami. Jde například o šíření osvěty a varování, nově i výstražnými videi s fotkami z reálných nehod, snižováním počtu samotných přejezdů a tak dále.
