Článek
„Běsnění koronaviru v příměstském pečovatelském domě: Dvě třetiny obyvatel a 47 zaměstnanců onemocnělo, 35 lidí zemřelo, vypátrali jsme, co se stalo,“ píší New York Times. „Koronavirus se šířil pečovatelským domem v Kirklandu týdny, reakce vázla.“ To jsou jen některé z mrazivých výkřiků z amerického tisku o neštěstí v pečovatelském domě Life Care Center v Kirklandu na předměstí Seattlu. Konkrétně jde o článek listů New York Times a Seattle Times, jejichž novináři přinesli z místa autentická svědectví.
Deníky přinesly přepisy i audiozáznamy hovorů sester, které volaly o pomoc. Roztřesené hlasy mluví o obyvatelích domova s vysokou horečkou, problémy s dýcháním tak velkými, že nemohou mluvit či dokonce začínají modrat. To, co prostupuje celým příběhem a zavinilo otřesnou smrtící bilanci, je nevědomost – nikdo dlouhou dobu netušil, že senioři byli napadeni novým koronavirem.
Jak dlouho se COVID-19 zařízením šířil, nevíme jistě
Za oficiální a podložený začátek šíření koronaviru považuje pečovatelský dům podle Seattle Times 19. únor. Tehdy jedna ze sester zavolala záchranku pro 60letého muže, který z důvodu kriticky nízké hladiny kyslíku upadl do bezvědomí. V nemocnici mu později diagnostikovali COVID-19, do té doby nebyl nikdo z rezidentů domova testován. Zvýšený počet lidí s respiračními problémy ale pečovatelský dům registroval už delší dobu. Poprvé od rozšíření viru do USA volal ošetřovatel pečovatelského domu o pomoc na linku 911 kvůli ženě s respiračními problémy už 29. ledna.
Bezpečnostní opatření v pečovatelském domě byla zoufalá. New York Times citují ženu, která přišla navštívit svou 94letou matku 28. února. „Ničeho jsem si nevšimla,“ odpověděla na otázku, zda v domově panovala nějaká bezpečnostní opatření. Ta totiž přišla, až když bylo pozdě. Sestry a ošetřovatelé mezitím chodili na směny i v jiných podobných zařízeních v okolí, kde mohli šířit nákazu dál. Federální úřady vyslaly na místo vlastní tým až více než týden poté, co se potvrdil první případ nakaženého z pečovatelského domu. Mezitím už se nakazila i třetina personálu. Ošetřovatelé tak pracovali 18 hodin v kuse bez řádné ochrany.
Snímek likvidace kontaminovaného materiálu z domova důchodců z 11. března.
Opožděnost federálních úřadů snad nejlépe dokládá další z hovorů na linku 911 ze začátku března. Zaměstnanec zařízení popisuje, že 63letý muž má velké problémy s dýcháním, je sotva při vědomí a začíná modrat. Dispečer odpoví dotazem, zda muž v posledních 14 dnech cestoval do Asie, Íránu nebo Itálie. Pracovník mu tak musí připomenout, že jde o zcela zbytečnou otázku, protože dva případy koronaviru se už potvrdily u lidí přímo z pečovatelského domova.
Z domova důchodců Life Care Center se stalo ohnisko koronaviru celého státu Washington, později se ukázalo, že se nakazilo mnoho dalších lidí, kteří tam přišli na návštěvu nebo přišli do styku s některým ze zaměstnanců.
Jak se to mohlo stát?
Spojené státy zaznamenaly první potvrzený případ koronaviru na svém území 21. ledna. Až poslední týden v únoru se ale začalo hovořit o takzvaných nevysvětlitelných případech nákazy napříč různými státy, což silně naznačovalo komunitní přenos. Do té doby Spojené státy žily v domnění, že všichni pacienti (z velké části Američani evakuovaní z výletních lodí) jsou dobře izolovaní.
Když Seznam Zprávy o situaci psaly 29. února, úřady se ještě zdráhaly vůbec termín komunitní přenos použít. Časový rozestup mezi oficiálními zprávami o potvrzených případech a realitou byl (jak ukazuje právě případ domova důchodců v Kirklandu) propastný, s čímž pochopitelně souvisí opožděná reakce úřadů.
Ještě zhruba v polovině února, kdy bylo v USA 15 potvrzených případů, prezident Donald Trump pronesl, že bilance bude brzy na nule. Když pak 29. února oznamoval první smrt v důsledku koronaviru v USA, řekl, že šlo o velmi nemocnou osobu starší než 50 let. Šlo právě o obyvatele domova důchodců v Kirklandu a skoro každý z nadcházejících dnů podle New York Times přišla zpráva o dalších.
