Článek
„Kácí se teď už jen tam, kde hrozí nebezpečí, tedy třeba v blízkosti silnic,“ řekl mluvčí správy parku Tomáš Salov.
Smrkové lesy jsou zhruba na polovině území parku. Vysázeny byly na začátku minulého století poté, co stromy tehdy napadla bekyně mniška. Ještě předtím, než stromy začal likvidovat kůrovec, se park pokoušel smrčiny udržet v zeleném stavu. Podařilo se tak asi u jedné čtvrtiny lesů. V oblasti Hřenska bylo vytěženo asi deset procent porostu, u Jetřichovic asi šest procent a na Krásnolipsku zůstaly lesy bez významného odlesňování. Zhruba 90 procent odumřelých lesů na území parku tak bude ponecháno samovolné obnově, v blízkosti obcí je plánováno zalesňování.
„My jsme po vzniku národního parku začali smrkové monokultury, které jsme měli na více než 50 procentech rozlohy, postupně přeměňovat. Přeměňovali jsme je výběrovými těžbami,“ řekl Salov k počátečnímu postupu parku na začátku 21. století. Lesníci tehdy začali les prosvětlovat, káceli zhruba každý druhý strom. Tím pronikalo do spodních pater lesa více světla, a příležitost růst tak dostaly i jiné druhy dřevin nacházející se v nižších patrech porostu. Výsledkem této metody je smíšený les.
Krátce nato ale přišel suchý rok 2003, který stromy oslabil. Horší to pak bylo v roce 2018, kdy lesy zažívaly úplné sucho asi tři čtvrtě roku. „Tím pádem došlo k masivnímu oslabení smrků. Když dojde k takovému oslabení, tak jsou možné dvě věci. Buď rostlina odumře nebo ztratí svou obranyschopnost natolik, že je tam možné napadení nějakým organismem,“ řekl mluvčí. Podle něj je kůrovec přítomen v každém smrkovém lese, přemnožení pak nastane právě ve chvíli, kdy jsou pro lýkožrouta příhodné podmínky. „Potřebuje, aby v lese bylo hodně oslabených stromů,“ doplnil Salov.
Park se odmítal držet běžných lesnických postupů, které spočívají v kácení kůrovcových ohnisek. „My jsme si potom uvědomovali, že každým zásahem produkujeme jenom další holiny v lese,“ uvedl mluvčí. Polovina parku by tak byla kompletně vykácena. „My jsme na jaře 2019 vydali rozhodnutí pro naše lesníky, že už nebudeme proti kůrovci zasahovat ve vnitřních částech národního parku a že zásahy budeme směřovat jen do okrajových částí národního parku tam, kde sousedíme s hospodářskými lesy,“ řekl Salov. Rozhodnutí podle něj platilo necelý rok, protože se lýkožrout objevil i v porostech soukromníků.
V parku tak zůstanou na většině území souše. Podle mluvčího v nich žije hmyz a rostou na nich houby, navíc uschlé stromy brání přístupu zvěře k mladým rostlinám. Lesy se tak za několik let obnoví samy, suché smrky se totiž postupem času rozpadnou. S tím ale souvisí dočasné uzavření několika turistických cest. „Je to investice do kvality přírodního prostředí v budoucnu, protože to, že jste někam sáhli motorovou pilou, bude vidět desítky let, ale když se porost rozpadne spontánně, tak bude úplně jiný vývoj prostředí. Myslím si, že se bude v budoucnu jednat o nejatraktivnější části národního parku,“ dodal Salov.
