Článek
Změně klimatu již vědci připisují nedávno zaznamenaná extrémní vedra, povodně i jiné jevy spjaté s počasím. Podle nové studie, kterou v úterý zveřejnil časopis Trends in Ecology & Evolution, má ale možná na svědomí i změnu fyziologie některých zvířat, prostřednictvím které se mají přizpůsobovat teplejšímu podnebí.
Jak se planeta Země ohřívá, u některých živočichů bylo možné zaznamenat zvětšení zobáků, nohou a uší, což má přispívat k lepší regulaci tělesné teploty. Když se totiž zvířata přehřívají, používají k rozptýlení tepla různé části těla, vysvětluje britský list The Guardian. To, že se pak v tomto duchu zvířata i vyvíjí, bylo již dokázáno v minulosti.
Pokud totiž zvířata nedokážou kontrolovat svoji tělesnou teplotu, mohou ve výsledku dokonce zemřít. Zobáky, které nejsou pokryty peřím, a proto nejsou tepelně izolovány, jsou místem významné výměny tepla, stejně jako uši, ocasy a nohy savců, které nejsou pokryty srstí. Rozdíly ve vývoji jsou však výraznější u ptáků.
„Změny tvarů neznamenají to, že se zvířata vyrovnávají se změnou klimatu a že je vše v pořádku,“ cituje The Guardian Saru Rydingovou z australské Deakin university, která je jednou z autorek výzkumu. „Znamená to, že se vyvíjejí, aby to přežili - ale nejsme si jisti, jaké jsou další ekologické důsledky těchto změn, nebo jestli jsou všechny druhy schopné se přizpůsobit a přežít.“
Jako příklad probíhajících změn může posloužit například několik druhů australských papoušků, které od roku 1871 vykazují nárůst velikosti zobáku o 4 až 10 %, což se shoduje s vývojem letních teplot. Výzkumníci také hlásí prodloužení ocasu u myšice křovinné a větší křídla netopýrů žijících v teplém podnebí.
Podle Rydingové jsou změny drobné a je nepravděpodobné, že by byly okamžitě patrné, přesto by ale mohly být „funkčně důležité“. Jejich závažnost by se navíc mohla změnit s dalším oteplováním. Celkově je však obtížné s naprostou jistotou určit kauzalitu těchto změn, a to kvůli mnohostranným dopadům změny klimatu na životní prostředí.
Studie uvádí, že je zapotřebí mnohem více výzkumů zaměřujících se na různé druhy zvířat v různých ekosystémech, aby se zjistilo, jak široký tento jev je. Další výzkum by navíc mohl pomoci předpovědět, které druhy by se tedy mohly v budoucnu změnit. Rydingová se například plánuje zaměřit na australské ptáky a jejich vývoj za posledních 100 let.
Změny by ale mohly zamíchat i se životy jednotlivých živočichů. Pokud by se například dále zvětšovaly zobáky ptáků, může se změnit i způsob, jak se stravují. I v tomto případě jsou proto nutné další výzkumy.
